I.ÚS 481/03
V PLATNOSTI- OS Opava L 1797/96 - 4
- ÚS I.ÚS 481/03
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty stanovené zákonem. Stížnost se týkala rozhodnutí o zastavení řízení o převzetí do ústavní zdravotnické péče. Soud uznal, že doručení usnesení opatrovníkovi mělo účinky řádného doručení. Protože nebyly splněny formální podmínky, nebylo možné se zabývat obsahem stížnosti.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele B. B., proti usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 21. 11. 1996, čj. L 1797/96 - 4, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podáním, které si stěžovatel sepsal sám a podal Ústavnímu soudu osobně dne 10. 9. 2003, napadl v záhlaví uvedené usnesení, kterým bylo zastaveno řízení o přípustnosti jeho převzetí do ústavní zdravotnické péče. Spolu s ústavní stížností, směřující proti tomuto rozhodnutí, podal stěžovatel také další ústavní stížnosti, ve kterých požadoval zrušení usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 11. 1996, čj. L 1797/96 - 2, kterým bylo zahájeno řízení o přípustnosti převzetí stěžovatele do ústavní zdravotnické péče, a dále též protokol Okresního soudu v Opavě ze dne 21. 11. 1996, čj. L 1797/96 - 3, o posouzení přípustnosti převzetí nemocného ústavem vykonávajícím zdravotnickou péči, tj. Psychiatrickou léčebnou v Opavě, dne 18. 11. 1996. Tyto ústavní stížnosti byly odmítnuty usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 9. 2003, sp. zn. IV. ÚS 480/03. Ústavní stížnost požadující zrušení "Hlášení o nedobrovolném vstupu ze dne 18. 11. 96 v hod. 9:46" a brojící proti postupu Psychiatrické léčebny v Opavě byla odmítnuta usnesením ze dne 27. 1. 2004, sp. zn. III. ÚS 424/03. Ústavní soud se nejdříve zabýval formálními náležitostmi podaného návrhu a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je podána po lhůtě stanovené pro její podání. Směřuje totiž proti rozhodnutí soudu z roku 1996. Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy [§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu]. Stěžovatel sice tvrdí, že mu napadené usnesení nikdy nebylo doručeno, ale z usnesení Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 11. 1996, čj. L 1797/96 - 2, vyplývá, že soud ustanovil pro dané řízení opatrovníka v osobě tajemnice Okresního soudu v Opavě. Doručením napadeného usnesení o zastavení řízení této osobě (dne 25. 11. 1996) nastaly účinky řádného doručení. Protože nebyly splněny formální předpoklady, nemohl se Ústavní soud zabývat obsahem ústavní stížnosti. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ani nepožadoval odstranění vad podání, spočívající mj. v absenci povinného právního zastoupení stěžovatele v řízení před Ústavním soudem [ust. § 30 zákona o Ústavním soudu]. Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout jako podanou po lhůtě [ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu].
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 25. února 2004 JUDr. František Duchoň soudce Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.