I.ÚS 49/04
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty. Lhůta začala běžet dnem doručení usnesení Nejvyššího soudu, které bylo právnímu zástupci stěžovatele doručeno v rozhodném období. Soud se opřel o § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, podle něhož se lhůta počítá od doručení posledního prostředku. Vzhledem k tomu, že stížnost byla podána po uplynutí lhůty, byla odmítnuta bez přítomnosti účastníků.
Rubrum
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 10. února 2004 soudkyní JUDr. Eliškou Wagnerovou, Ph.D. ve věci ústavní stížnosti J. B., proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 6. 2001, sp. zn. 8 C 27/98, a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 9. 2002, sp. zn. 25 Co 121/2002, t a k t o :
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
: Stěžovatel se podáním formálně označeným jako dovolání k Ústavnímu soudu domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů. Jak Ústavní soud dotazem u Okresního soudu v Hradci Králové zjistil, podal stěžovatel v dané věci dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, o němž bylo rozhodnuto usnesením ze dne 30. 10. 2003 tak, že bylo odmítnuto pro nepřípustnost podle ust. § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Toto usnesení bylo právnímu zástupci stěžovatele doručeno dne 24. 11. 2003, což má Ústavní soud za prokázáno z kopie dodejky zaslané Okresním soudem v Hradci Králové. Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), tj. v tomto případě dnem doručení usnesení Nejvyššího soudu ČR. Tato lhůta proto uplynula dne 22. 1. 2004. Jestliže stěžovatel předal podání k poštovní přepravě dne 26. 1. 2004, nezbývá Ústavnímu soudu než konstatovat, že lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla dodržena. Za této situace soudce zpravodaj nevyzýval stěžovatele k odstranění formálních (například absence zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti) a obsahových vad návrhu. Proto vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soudce zpravodaj podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 10. února 2004 Eliška Wagnerová, v. r. soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.