Ústavní soud · Usnesení

I.ÚS 495/05

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2005-12-07 · odmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b) · ECLI:CZ:US:2005:1.US.495.05

  1. OS Pelhřimov 5 C 115/2003-9
  2. ÚS I.ÚS 495/05
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost jako opožděnou, protože lhůta pro její podání vypršela. Stížnost byla podána po uplynutí 60 dnů od doručení napadených rozhodnutí. Soud zdůraznil, že není pravidelnou přezkumnou instancí a nemá pravomoc zasahovat do rozhodnutí obecných soudů. Základní práva stěžovatelů nebyla porušena, protože rozhodnutí byla pravomocná a nebyla předložena žádná námitka proti rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti M. N. a A. N., oba zast. Mgr. Pavlem Nádeníčkem, advokátem, sídlem Boženy Antonínové 2a, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27.6.2003, č.j. 15 Co 401/2003-44, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27.6.2003, č.j. 15 Co 403/2003-349, a proti rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 7.4.2003, č.j. 5 C 115/2003-9, t a k t o :

Výrok

Ústavní stížnost se o d m í t á .

Odůvodnění

: Stěžovatelé v návrhu na zahájení řízení ze dne 1.9.2005, předaném následujícího dne k poštovní přepravě, označeném jako "stížnost k Ústavnímu soudu ve věci 20 Cdo 2774/2004", namítali porušení právních předpisů při dražbě a při vyklizení nemovitosti. Prostřednictvím právního zástupce návrh na zahájení řízení doplnili, a to tak, že žádali o zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27.6.2003, č.j. 15 Co 401/2003-44, usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27.6.2003, č.j. 15 Co 403/2003-349, a rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 7.4.2003, č.j. 5 C 115/2003-9, neboť se domnívají, že napadenými usneseními a rozsudkem byla porušena jejich základní práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V průběhu řízení Ústavní soud zjistil, že napadená rozhodnutí byla stěžovatelům doručena takto: a) rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 7.4.2003, č.j. 5 C 115/2003-9, M. N. dne 10.4.2003, Al. N. dne 11.4.2003, b) usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27.6.2003, č.j. 15 Co 401/2003-44, M. N. dne 21.7.2003, A. N. dne 21.7.2003, c) usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27.6.2003, č.j. 15 Co 403/2003-349, M. N. dne 21.7.2003, A. N. dne 17.7.2003. Řízení, na něž stěžovatelé odkazovali v původním podání, je řízením před Nejvyšším soudem o dovolání stěžovatelů proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18.2.2004, č.j. 15 Co 83/2004. V něm dne 30.6.2005 vydal Nejvyšší soud usnesení, jímž dovolací řízení zastavil, protože stěžovatelé přes výzvu soudu neodstranili chybějící podmínku dovolání - zastoupení advokátem a sepsání dovolání advokátem. Ústavní soud připomíná svoji konstantní judikaturu, v níž zdůrazňuje, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů, neboť není vrcholem jejich soustavy (srov. čl. 81 a čl. 90 Ústavy) a není pravidelnou přezkumnou instancí rozhodnutí obecných soudů. Ústavní stížnost představuje specifický prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, což znamená, že ji lze podat pouze za určitých okolností a při zachování zákonných podmínek. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lhůtu pro podání ústavní stížnosti stanoví § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu na 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (příp. na 60 dnů od doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, který byl orgánem, jenž o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení - srov. § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud konstatuje, že v posuzované věci nejsou naplněny podmínky nezbytné k projednání ústavní stížnosti. Je zřejmé, že od doručení napadeného rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově a od doručení napadených usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích uplynula lhůta pro podání ústavní stížnosti, tudíž jde o návrh opožděný. Ústavní soud dále dodává, že vůči zmíněnému usnesení Nejvyššího soudu stěžovatelé žádné konkrétní námitky neformulovali (ani se nedomáhali jeho zrušení, protože nejde o meritorní rozhodnutí, stejně by byla ústavní stížnost proti němu nepřípustná). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, Ústavní soud soudcem zpravodajem ústavní stížnost, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítl jako návrh opožděný podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 7. prosince 2005 Ivana Janů, v.r. soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.