I.ÚS 561/02
V PLATNOSTI- VS Praha 3 To 86/02
- ÚS 3 To 86/02
- ÚS I.ÚS 561/02
Citované zákony (2)
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky B. Praha, spol. s r. o., zastoupené JUDr. P. K., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 7. 2002, sp. zn. 3 To 86/02, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podáním ze dne 12. 9. 2002, odevzdaným k poštovní přepravě dne 13. 9. 2002 a doručeným Ústavnímu soudu dne 16. 9. 2002, brojila stěžovatelka proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí. Ústavní soud se nejdříve zabýval formálními náležitostmi podaného návrhu. Stěžovatelka ve stížnosti uvádí, že napadené rozhodnutí bylo jejímu právnímu zástupci doručeno dne 15. 7. 2002. Jedná se o rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje [ust. § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]. Ústavní soud v této souvislosti připomíná, že ve své obecně přístupné judikatuře [viz např. usnesení sp. zn. I. ÚS 182/95 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 4., C. H. Beck, Praha 1996, str. 347] opakovaně uvedl, že na rozdíl od obecných zásad pro počítání lhůt je úprava zákona o Ústavním soudu úpravou speciální, podle níž je den doručení rozhodnutí o posledním prostředku již prvním dnem lhůty pro podání ústavní stížnosti [§ 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu]. Pokud tedy bylo rozhodnutí o posledním prostředku doručeno v pondělí 15. 7. 2002, počala běžet zákonná šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti tímto dnem. Lhůta uplynula ve čtvrtek 12. 9. 2002. Stěžovatelka podala ústavní stížnost v pátek 13. 9. 2002, tedy opožděně. Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání [ § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu].
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 22. října 2003 JUDr. František Duchoň soudce Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.