I.ÚS 604/2000
V PLATNOSTI- KS Brno 15 Co 46/98
- ÚS I.ÚS 604/2000
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty určené zákonem. Lhůta začíná dnem doručení rozhodnutí, které je předmětem stížnosti. Stížnost byla podána až den po uplynutí lhůty, což znamená, že není přípustná. Soud se opřel o § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu a § 43 odst. 1 písm. b) tohoto zákona.
Rubrum
I. ÚS 604/2000 Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. N., zastoupeného JUDr. E. P., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 6. 2000, sp. zn. 15 Co 46/98, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností ze dne 10. 10. 2000 se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 6. 2000, sp. zn. 15 Co 46/98, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 35 C 36/96, jímž byla stěžovateli uložena povinnost vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku byt na ulici Č. v Brně, specifikovaný ve výroku tohoto rozhodnutí. Soudy obou stupňů dospěly k závěru, že stěžovatel - žalovaný v daném soudním řízení neprokázal, že by se svým otcem v den jeho smrti žil ve společné domácnosti ve smyslu ust. § 706 odst. 1 občanského zákoníku a že by tedy na něj přešlo právo nájmu předmětného bytu. Návrhu žalobce - Města Brna, aby stěžovatel byl tento byt povinen vyklidit, bylo proto vyhověno. Stěžovatel je toho názoru, že ústavní stížností napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, zakotvujícího rovnost všech účastníků řízení. Ústavní soud se vždy nejdříve musí zabývat otázkou, zda jsou splněny všechny formální náležitosti, kladené na podání ústavní stížnosti. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. V ústavní stížnosti sám stěžovatel uvádí, že rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 23. 6. 2000, sp. zn. 15 Co 46/98, který napadá a požaduje zrušit, nabyl právní moci dne 11. 8. 2000. Podle výše citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu je však pro počátek běhu lhůty k podání ústavní stížnosti rozhodující den doručení tohoto rozhodnutí. Ústavní soud si proto vyžádal zaslání spisu Městského soudu v Brně, sp. zn. 35 C 36/96, kde kontrolou doručenek zjistil, že předmětné rozhodnutí Krajského soudu v Brně bylo právní zástupkyni stěžovatele doručeno skutečně dne 11. 8. 2000. Od tohoto data je tedy nutno počítat 60 denní procesněprávní lhůtu, do které je třeba započítat již i den doručení napadeného rozhodnutí (srov. ust. § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu- "lhůta počíná dnem doručení..."). Poslední den 60 denní lhůty pro podání ústavní stížnosti tak připadl v daném případě na pondělí - 9. 10. 2000. Jelikož ústavní stížnost stěžovatele byla osobně podána k Ústavnímu soudu až dne 10. 10. 2000 (tímto dnem je ostatně i datována), stalo se tak po zákonem stanovené lhůtě. Neboť kogentní ustanovení § 72 odst. 2 zákona neumožňuje promeškání této lhůty prominout, nezbylo, než ústavní stížnost stěžovatele odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení
Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 23. května 2001 Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc. soudce Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.