I.ÚS 610/13
V PLATNOSTI- KS Plzeň 57 A 49/2011-53
- NSS 1 As 134/2012-46
- ÚS I.ÚS 610/13
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože ji považoval za zjevně neopodstatněnou. Stěžovatel se domáhal zrušení rozhodnutí nižších soudů, která mu odepřela vlastnické právo na část pozemku kvůli chybnému zaměření v katastru. Soud se opřel o § 27 písm. k) katastrálního zákona a § 5 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 26/2007 Sb., a vysvětlil, že nižší soudy správně vyhodnotily skutečnosti. Výsledkem bylo, že stížnost nebyla přijata, protože nebyly porušeny základní práva zaručená Listinou.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 6. března 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera ve věci navrhovatele Bohumila Míky, zastoupeného Mgr. Martinem Pechem, advokátem se sídlem Plzeň, Malá 6, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. prosince 2012 č. j. 1 As 134/2012-46 a Krajského soudu v Plzni ze dne 27. června 2012 č. j. 57 A 49/2011-53, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že jako vlastník rodinného domu a přilehlého pozemku zjistil, že v roce 2010, kdy byla dokončena obnova katastrálního operátu v části k. ú. Sušice nad Otavou, zjistil, že dle jeho názoru došlo k chybnému zaměření části pozemku a tak mu bylo odepřeno vlastnictví k té části, nad níž se nachází krov jeho stavby - tzv. zákrapu. Poněvadž nebyl úspěšný v řízení správním, obrátil se na Krajský soud v Plzni a poté na Nejvyšší správní soud. Ten jeho kasační stížnost zamítl, přičemž odůvodnění jeho rozhodnutí považuje za odporující právnímu řádu ČR ve věci nedotknutelnosti a práva na majetek a rovněž práva na spravedlivý proces. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadených rozsudků zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí Krajského soudu v Plzni a s poukazem na zjištěné skutečnosti, na § 27 písm. k) katastrálního zákona, na § 5 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 26/2007 Sb., jakož i na svou judikaturu kasační stížnost opodstatněně zamítl. Ve vyčerpávajícím odůvodnění se vypořádal se všemi námitkami ve stížnosti uplatněnými, a poněvadž jsou shodné s těmi, které byly namítány i v ústavní stížnosti, lze na toto odůvodnění v dalším odkázat. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 6. března 2013 Ivana Janů předsedkyně senátu Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.