I.ÚS 624/08
V PLATNOSTI- KS Brno 22 Cm 44/2003-106
- ÚS I.ÚS 624/08
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatel před jejím podáním nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svého práva. Soud se opřel o § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, podle něhož je ústavní stížnost subsidiární. Protiprávní rozhodnutí, které zastavilo odvolací řízení kvůli nezaplacení soudního poplatku, bylo možné napadnout odvoláním. Stěžovatel měl tedy možnost použít řádný opravný prostředek, což znamená, že ústavní stížnost není přípustná.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti P. T., zastoupeného Mgr. Janem Valihrachem, advokátem se sídlem v Jihlavě, Žižkova 13, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2008, čj. 22 Cm 44/2003-106, za účasti Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení a společnosti BHV TRUCK, spol. s. r. o., se sídlem Tábor, Měřická 2868, IČ 42407249, jako vedlejšího účastníka, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, neboť jím bylo porušeno jeho právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud z přiloženého rozhodnutí zjistil, že usnesením ze dne 24. 1. 2008, čj. 22 Cm 44/2003-106, Krajský soud v Brně zastavil odvolací řízení a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrok o zastavení odvolacího řízení se opíral o § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“): stěžovatel byl částečně osvobozen od soudních poplatků, avšak vzhledem k tomu, že zbylou část nezaplatil, soud řízení podle citovaného ustanovení zastavil. Stěžovatel byl zároveň výslovně poučen o možnosti podat proti tomuto usnesení odvolání. Ústavní stížnost není přípustná. Ústavní soud před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány procesní předpoklady nezbytné pro její věcné projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), včetně podmínky vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva, uvedené v § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zásadně podat pouze tehdy, vyčerpal-li navrhovatel před jejím podáním všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud ve světle výše naznačených úvah konstatuje, že ústavní stížnost je nepřípustná, protože stěžovatel před jejím podáním nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon poskytuje k ochraně jeho práva. V dané věci směřuje ústavní stížnost proti usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo odvolací řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku; byť jde o usnesení o zastavení odvolacího řízení, jedná se přesto bez jakýchkoliv pochybností o usnesení soudu I. stupně (srov. též § 3 odst. 2 zákona o soudních poplatcích). Proti tomuto usnesení je přípustný řádný opravný prostředek (odvolání), což bylo ostatně výslovně uvedeno v poučení k tomuto rozhodnutí („Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.“). Stěžovatel tak měl možnost obrátit se na Vrchní soud v Olomouci s odvoláním. Napadá-li však místo toho ústavní stížností prvostupňové rozhodnutí krajského soudu, nevyčerpal všechny možnosti, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje a ústavní stížnost je z tohoto důvodu nepřípustná. Na základě výše uvedených skutečností soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 14. července 2008 Ivana Janů soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.