I.ÚS 630/99

Rubrum

Ústavní soud rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatele J. H., proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 6. 1995, sp.zn. 13 Co 368/95, t a k t o:

Výrok

Ústavní stížnost se o d m í t á .

Odůvodnění

Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 9. 12. 1999 domáhá prošetření postupu Krajského soudu v Plzni a změny jeho rozhodnutí ze dne 6. 6. 1995, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Plzeň - město ze dne 21. 2. 1995, sp. zn. 16 C 54/93, že návrh o určení přechodu nájmu se zamítá. Stěžovatel namítá, že soudy rozhodly na základě nepravdivého dopisu pí. L. H., aniž předvolaly hlavního svědka, v neprospěch M. H., přestože bylo prokázáno, že M. H. žil se svými prarodiči v bytě v ul.

19. Dále uvádí, že dovolání k Nejvyššímu soudu ČR bylo z nepochopitelných důvodů též zamítnuto. Ze zprávy Okresního soudu Plzeň - město zjistil Ústavní soud, že napadené rozhodnutí Krajského soudu v Plzni bylo doručeno právnímu zástupci M. H. (stěžovatelova syna) JUDr. P. V. dne 17. 8. 1995. Ústavní stížnost lze podle ust. § 72 odst. 2 zák. č.182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst.1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Protože ze zprávy Okresního soudu Plzeň - město vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo doručeno právnímu zástupci stěžovatele dne 17. 8. 1995, je zřejmé, že ústavní stížnost byla podána opožděně. Vzhledem k tomu soudce zpravodaj podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 9. února 2000 JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj