I.ÚS 706/18
V PLATNOSTI- KS Ostrava 9 Co 1084/2016-179
- NS 20 Cdo 2387/2017
- ÚS I.ÚS 706/18
Ústavní soud odmítl návrh na zahájení řízení, protože podání nesplňovalo základní právní požadavky, zejména chybělo povinné právní zastoupení. Soud zdůraznil, že opakované podání bez zastoupení advokátem svědčí o vědomém porušení zákona. Lhůta pro podání ústavní stížnosti je dostačující a její prodlužování by bylo neúčelné a nespravedlivé vůči ostatním žadatelům. Rozhodnutí bylo vydáno na základě § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci návrhu Mgr. Danuše Korczynské, na zrušení usnesení Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 2387/2017-228 ze dne 24. 10. 2017 a usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 9 Co 1084/2016-179 ze dne 27. 2. 2017, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Návrh na zahájení řízení nesplňuje základní zákonné požadavky na jeho projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1, ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (především absence povinného právního zastoupení). Přestože si jich navrhovatelka musila být vědoma, neboť se na Ústavní soud v minulosti opakovaně (ve více než sto padesáti případech) obrátila s podáními, při jejichž projednání byla o požadavcích kladených na bezvadnou ústavní stížnost i následcích nevyhovění jim poučena, zvolila opět nekvalifikovaný postup. Jak již Ústavní soud navrhovatelce mnohokrát sdělil, lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. K tomu doplnil, že lhůta dvou měsíců stanovená zákonem o Ústavním soudu je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti. Její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být jen výjimečné, neboť jím je stěžovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli. Proto Ústavní soud i nynější podání navrhovatelky bez dalšího odmítl za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Obdobně již postupoval v řadě jejích dalších věcí, v poslední době kupř. ve věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 3759/17 (usnesení ze dne 20. 12. 2017).
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). V Brně dne 20. března 2018 Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.