Ústavní soud · Usnesení

I.ÚS 95/99

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 1999-07-27 · odmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e) · ECLI:CZ:US:1999:1.US.95.99

MS Praha 37 C 41/98
→
ÚS I.ÚS 95/99

Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatel nevyužil všech procesních prostředků k ochraně svých práv. Soud se opřel o § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, podle něhož je stížnost nepřípustná, pokud účastník nevyčerpal všechny dostupné právní prostředky. Stěžovatel napadl nečinnost soudního orgánu, avšak soud ve věci jednal, když požádal o odtajnění dokumentů bývalé StB. Ústavní soud neshledal porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod, protože jednání soudního orgánu nebylo zpožděno nebo zneužito.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele ing. J. C., zastoupeného Mgr. I. Ch., advokátem, proti postupu Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 37 C 41/98, takto:

Výrok

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svým návrhem napadá jednání, resp. nečinnost Městského soudu v Praze. Tuto nečinnost považuje za porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Ze spisu však bylo zjištěno, že soud ve věci jednal a jedná, když požádal Ministerstvo vnitra ČR o odtajnění svazků bývalé StB. Po jejich odtajnění bude možné ve věci dále jednat. Na takovém postupu Ústavní soud neshledává nic, co by porušovalo čl. 36 Listiny základních práv a svobod, resp. co by bylo možné kvalifikovat jako nečinnost či průtahy v řízení. Soudce zpravodaj však nejprve posuzoval ústavní stížnost z toho hlediska, zda je dán důvod jejího přijetí vzhledem k ustanovení § 43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě stěžovatel napadá nečinnost, resp. průtahy v soudním řízení. Podle ustanovení § 6 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, je možné podávat stížnosti na průtahy v řízení nebo nevhodné chování soudních osob anebo porušování důstojnosti v řízení před soudem. Podrobnosti postupu stanoví § 26 a násl. zákona ČNR č. 436/1991 Sb. Stěžovatel však takovou stížnost nepodal, a proto soudce zpravodaj musel konstatovat, že stěžovatel nevyužil všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Z uvedených důvodů Ústavní soud dospěl k závěru, že v daném případě je nutno ústavní stížnost považovat za návrh nepřípustný, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, tj. nepodal stížnost na průtahy v soudním řízení. Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.