II.ÚS 1020/09
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl návrh, který byl formálně označen jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona. Soud uvedl, že tento druh podání není příslušným orgánem pro rozhodování, protože příslušný orgán je ministr spravedlnosti. I kdyby byl návrh považován za ústavní stížnost, byl by odmítnut jako podaný po lhůtě a zjevně neopodstatněný. Rozhodnutí bylo založeno na § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl o návrhu A. J. E., takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní soud obdržel dne 22. 4. 2009 podání stěžovatele označené jako "podnět ke stížnosti pro porušení zákona dle ust. § 266 odst. 2 tr. řádu" a dne 6. 5. 2009 obdržel Ústavní soud doplnění tohoto podání. . Z označení návrhu i z jeho obsahu je zřejmé, že se jedná o podnět ke stížnosti pro porušení zákona, o němž však Ústavní soud nemůže rozhodovat, neboť k tomu není příslušný. Uvedený podnět měl být adresován ministerstvu spravedlnosti, neboť jediným orgánem příslušným podat stížnost pro porušení zákona dle § 266 a násl. trestního řádu, o níž posléze rozhoduje Nejvyšší soud, je ministr spravedlnosti. Kromě shora uvedeného Ústavní soud shledal, že i v případě, kdy by považoval podání stěžovatele za ústavní stížnost dle § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musel by ji odmítnout jako podanou po lhůtě stanovené zákonem, event. nepřípustnou. Z obsahu podání je zřejmé, že návrh směřuje proti rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 52 T 6/2003 a rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 To 45/2007. Proti oběma citovaným rozhodnutím a usnesení Nejvyššího soudu však stěžovatel podal ústavní stížnost již dne 3. 9. 2008 (sp. zn. IV. ÚS 2240/08), která byla dne 11. 3. 2009 jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnuta. Z výše uvedeného důvodu nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu jako návrh, k jehož projednání není příslušný. Vzhledem k důvodu odmítnutí návrhu Ústavní soud nepovažoval za nutné vyrozumívat stěžovatele o jeho nedostatcích a požadovat jejich odstranění.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. května 2009 Dagmar Lastovecká soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.