II.ÚS 11/93
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl návrh na zrušení ustanovení § 241 odst. 1 věta druhá a § 250a o.s.ř., protože byl podán neoprávněnou osobou. Soud se opřel o § 64 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., podle něhož má právo podat návrh pouze prezident republiky, skupina poslanců nebo senátorů, senát Ústavního soudu nebo ten, kdo podal ústavní stížnost. Návrh byl proto považován za zjevně neoprávněný. Rozhodnutí bylo založeno na procesních předpisech, nikoli na výkladu napadených ustanovení.
Rubrum
II. ÚS 11/93 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelky A.H., o návrhu na zrušení ustanovení § 241 odst. 1 věta druhá a ustanovení § 250a o.s.ř., t a k t o Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění
: Navrhovatelka se svým návrhem domáhala zrušení ustanovení § 241 odst. 1 věta druhá a 250a o.s.ř. s odůvodněním, že jde o ustanovení, která zakládají právo na spravedlnost jen pro majetné občany, neboť umožňují podat dovolání pouze osobám s právnickým vzděláním nebo zastoupeným právníkem, to vše ve společnosti v níž právnické povolání vykonávají dnes dospělé děti komunismu oddaných občanů u nichž lze očekávat, že budou i nadále zákony vykládat komunistickým způsobem. Závěrem označila napadená ustanovení nejenom za diskriminační, ale také v rozporu s Listinou základních práv a svobod, protože ve skutečnosti občany, kterým bylo za komunistické totality odepřeno studium na vysokých školách a další občany bez právnického titulu, označuje za nesvéprávné. 2 Ústavní soud přezkoumal návrh navrhovatelky a dospěl k závěru, že jde o návrh podaný zjevně neoprávněnou osobou (§ 43 odst. 1 písm. d) z.č. 182/93 Sb.), neboť návrhy na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn dle ustanovení § 64 odst. 1 z.č. 182/93 Sb. podat pouze a) prezident republiky, b) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů, c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, d) ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona. Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než návrh navrhovatelky dle ustanovení § 43 odst. 1 písm.d) z.č. 182/ 1993 Sb. odmítnout. P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22.9.1993 JUDr. Iva Brožová soudce ÚS
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.