II.ÚS 1267/13
V PLATNOSTI- OS Ostrava 129 EC 802/2010-41
- ÚS II.ÚS 1267/13
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, která se týkala náhrady nákladů řízení a vyhlášky stanovující paušální sazby odměny za zastupování advokátem. Soud uvedl, že stížnost je zjevně neopodstatněná, protože již byla rozhodnuta řada podobných případů. Návrh na zrušení části vyhlášky byl odmítnut z důvodu rei iudicatae, protože již byla zrušena předchozím nálezem. Návrh na zrušení ustanovení občanského soudního řádu byl považován za nepřípustný.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké o ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o., se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, IČ 41033281, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Janáčkovo nábřeží 39/51, 150 00 Praha 5, směřující proti výroku II o náhradě nákladů řízení rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 29. ledna 2013 č. j. 129 EC 802/2010-41, spojené s návrhem na zrušení § 3 odst. 1 bod 1., 2., 3. a 4. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a s návrhem na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, takto:
Výrok
Ústavní stížnost a s ní spojené návrhy se odmítají.
Odůvodnění
Pro důvody dobře známé stěžovatelce i účastníku řízení z již stovek rozhodnutí Ústavního soudu (z nichž zvláště se sluší připomenout nález I. ÚS 988/12), týkajících se požadavků obdobných těm, jež jsou i nyní stěžovatelkou předneseny, odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), když podle § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze usnesení o odmítnutí odůvodnit jen odkazem na příslušné (rozhodné) ustanovení tohoto zákona. K návrhu stěžovatelky na zrušení § 3 odst. 1 bodů 1 až 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Ústavní soud uvádí, že tuto vyhlášku Ústavní soud nálezem ze dne 17. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 zrušil, a to dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Projednání návrhu stěžovatelky tedy brání překážka rei iudicatae. Z těchto důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou, návrh na zrušení § 3 odst. 1 bodů 1 až 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný a návrh na zrušení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu pak rovněž odmítl, a to podle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 2 písm. a), event. § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 23. května 2013 Jiří Nykodým, v. r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.