II.ÚS 1364/21

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem ve věci návrhu navrhovatele Ing. Jaromíra Houžvičky, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2021 č. j. 8 Afs 253/2020-40 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 10. 2020 č. j. 15 Af 32/2019-39, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavnímu soudu byl dne 24. 5. 2021 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který však není možné považovat za řádný, jelikož má řadu procesních a obsahových nedostatků (§ 34 ve spojení s § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Z návrhu zejména není patrno, čeho se navrhovatel v tomto řízení domáhá, neobsahuje ústavněprávní argumentaci a navrhovatel není pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu).

2. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny ve vztahu ke stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat navrhovateli zásadu, že se na Ústavní soud nelze obracet jinak než v zastoupení advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení jako neefektivní a formalistické.

3. Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že navrhovatel podal v minulosti již několik desítek ústavních stížností, a proto si musí být povinnosti právního zastoupení před Ústavním soudem dobře vědom (z poslední doby srv. např. usnesení sp. zn. III. ÚS 493/21 ze dne 22. 2. 2021 či usnesení sp. zn. II. ÚS 204/21 ze dne 25. 1. 2021, rozhodnutí Ústavní soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz/Search/). Navrhovatel byl o této skutečnosti, jakož i o případných následcích neodstranění vytčené vady, v minulosti opakovaně poučen.

4. V kontextu výše řečeného, aniž by znovu vyzýval navrhovatele k odstranění vad podání, se proto Ústavní soud uchýlil k přiměřené aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 28. června 2021 Ludvík David, v. r. soudce zpravodaj