Ústavní soud · Usnesení

II.ÚS 1408/19

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2019-05-07 · odmítnuto pro neodstraněné vady · ECLI:CZ:US:2019:2.US.1408.19.1

  1. MS Praha 30 Co 70/2019-37
  2. ÚS II.ÚS 1408/19
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože podání trpělo závažnými procesními nedostatky. Stěžovatel nebyl zastoupen advokátem, což je podle zákona povinnost před Ústavním soudem. Soud konstatoval, že stěžovatel byl již mnohokrát poučen o požadavcích na řízení, včetně povinnosti právního zastoupení. Vzhledem k opakovanému podávání návrhů bez odstranění vad bylo odmítnutí ústavní stížnosti v souladu s § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Bartheldiho, proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2019, č. j. 30 Co 70/2019-37, ze dne 15. 2. 2019, č. j. 15 Co 64/2019-61, ze dne 25. 2. 2019, č. j. 91 Co 34/2019-26, a ze dne 13. 12. 2018, č. j. 16 Co 417/2018-37, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavnímu soudu byla doručena ústavní stížnost, jež brojí proti v záhlaví označeným usnesením Městského soudu v Praze, které se týkají zamítnutí žádostí stěžovatele o ustanovení právního zástupce, o osvobození od soudních poplatků a odmítnutí odvolání pro opožděnost. Stěžovatelovo podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou procesních a obsahových nedostatků (§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), a pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§ 30, § 31 cit. zákona). Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. V nyní projednávaném případě však Ústavní soud konstatuje, že se stěžovatel obrací na Ústavní soud opakovaně, ve stovkách případů, přičemž byl již mnohokrát vyzýván k odstranění vad svých návrhů a byl též poučen o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem, včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, pokud vady podání nebudou odstraněny (jen v poslední době byl stěžovatel takto poučen např. ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 1778/16, II. ÚS 1779/16, II. ÚS 1616/16, I. ÚS 879/16, II. ÚS 293/16, II. ÚS 292/16 a III. ÚS 3759/15). Ústavní soud tak nemá pochybnosti o tom, že stěžovatel již byl řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Na této okolnosti nic nemění ani žádost stěžovatele o "odklad soudních řízení" z důvodu plánovaného operačního zákroku, jelikož shora popsané podmínky řízení jsou stěžovateli známy již několik let, kdy podává ústavní stížnosti. Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 7. května 2019 Vojtěch Šimíček v. r. soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.