II.ÚS 145/97
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost, protože návrh byl zjevně neopodstatněný. Stěžovatel se domáhal zrušení opatření katastrálního úřadu, které mu vrátilo listiny bez provedení záznamu vlastnického práva. Soud vysvětlil, že katastrální úřad neodmítl záznam, ale pouze vrátil materiály, které nesplňovaly požadavky § 5 odst. 1 zák. č. 344/1992 Sb. Ústavní soud se opřel o své vlastní rozhodnutí Pl. ÚS-st.4/97, podle něhož soudní rozhodnutí o rehabilitaci nejsou vhodným podkladem pro záznam v katastru.
Rubrum
II. ÚS 145/97 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele ing. B.M., zastoupeného advokátem JUDr. A.Sch., o návrhu ze dne 28. 4. 1997, takto:
Výrok
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění
Navrhovatel se svým návrhem s odvoláním na porušení vlastnického práva, č1. 3 Ústavy a čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod domáhal zrušení opatření Katastrálního úřadu P. ze dne 25. 2. 1997, sp. zn. Z 92/97, neboť odmítnutím provedení záznamu do katastru nemovitostí včetně odmítnutí možnosti ochrany proti němu nebylo šetřeno podstaty a smyslu základních práv a svobod navrhovatele. Současně navrhovatel poukázal na nálezy Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 117/93 a II. ÚS 173/95, a uvedl, že nesouhlasí se závěry 1 2 II. úS 145/97 katastrálního úřadu, dle kterého předložené listiny nesplňují náležitosti zák. č. 344/1992 Sb. Z předložených příloh Ústavní soud zjistil, že napadené opatření katastrálního úřadu je představováno přípisem, nazývaným "vrácení listin", na kterém je uvedeno, že se v příloze vrací dle § 8 odst. 2 zák. č. 265/1992 Sb. zpět listiny podání stěžovatele ze dne 13. 1. 1997, neboť nebyly v souladu s ustanovením § 5 odst. 1 zák. č. 344/1992 Sb. Tato skutečnost byla potvrzena a podrobněji vysvětlena i v úředním záznamu z jednání konaného dne 3. 3. 1997. Z uvedených skutečností vyplývá, že přípisem o vrácení listin nebylo odmítnuto provedení záznamu vlastnického práva do katastru nemovitostí, tak jak by tato možnost vyplývala z nálezu Ústavního soudu II. ÚS 173/95, ale stěžovatel byl upozorněn, že jeho materiály nemají náležitosti požadované ustanovením § 5 odst. 1 zák. č. 344/1992 Sb., a tyto mu byly v souladu s ustanovením § 8 odst. 2 zák. č. 265/1992 Sb. vráceny. Pro úplnost Ústavní soud uvádí, že v návaznosti na senátní rozhodnutí ve věci II. ÚS 173/95 dne 11. 3. 1997 plénum Ústavního soudu rozhodlo dle § 23 zák. č. 182/1993 Sb. tak, že pravomocná soudní rozhodnutí podle zák. č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, pokud obsahují rovněž výroky o zrušení vedlejších trestů propadnutí majetku, nejsou listinou způsobilou být podkladem k provedení záznamu podle ustanovení § 8 odst. 2 zák. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, neboť tomu, aby je takto bylo možno chápat, brání ustanovení § 23 odst. 2 zák. č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci. Citovaným ustanovením, sp. zn. Pl. ÚS-st.4/97, ze dne 11. 3. 1997 je Ústavní soud vázán. Z důvodů shora uvedených proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný. P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová soudkyně Ústavního soudu V Brně dne 11. 11. 1997
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.