II.ÚS 147/93
V PLATNOSTI- MS Praha 11 Co 486/93
- ÚS II.ÚS 147/93
Ústavní soud odmítl návrh na zrušení usnesení městského soudu, které zamítlo návrh na vydání předběžného opatření. Soud uvedl, že návrh byl zjevně neopodstatněný, protože zákon umožňuje vydávání předběžných opatření i bez vyslechnutí účastníků. Dále se opřel o skutečnost, že náklady řízení nemají vliv na základní práva a svobody, a proto jejich rozhodnutí nemůže být základem ústavní stížnosti. Soud také upozornil, že ochrana před Ústavním soudem je krajním prostředkem a nesmí být používána pro opakované nároky.
Rubrum
Sp. zn. II. ÚS 147/93 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele L. T., o návrhu na zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 1993 sp. zn. 11 Co 486/93, t a k t o :
Výrok
Návrh se o d m í t á .
Odůvodnění
: Navrhovatel se ve svém podání, doručeném Ústavnímu soudu dne 20. 12. 1993, domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 1993, sp. zn. 11Co 486/93, neboť tímto rozhodnutím byl porušen čl. 2 odst. 3 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Napadenému rozhodnutí vytýkal, že došlo k zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, aniž by mu bylo umožněno provést záměnu účastníků na straně odpůrce. Současně namítal vadné právní posouzení věci, když návrh byl zamítnut dle ust. § 104 odst. 1 o.s.ř., kteréžto však umožňuje pouze řízení zastavit. Konečně vyslovil názor, že nelze ve věcech týkajících se předběžného opatření rozhodovat o nákladech řízení, neboť takováto rozhodnutí se vztahují pouze k rozhodování ve věci samé. Ústavní soud přezkoumal návrh navrhovatele a dospěl k závěru, že je-li zákonem (tj. § 74-75 o.s.ř.) připuštěna možnost vydávat předběžné opatření na základě pouhého osvědčení rozhodujících skutečností a dokonce výslovně, aniž by byli účastníci soudem vyslechnuti (§ 75 odst. 2 o.s.ř.), přičemž navrhovateli nic nebrání domáhat se vydání téhož předběžného opatření proti jinému odpůrci, který by již byl pasivně legitimován, jde o návrh zjevně neopodstatněný, zvláště je-li ochrana před Ústavním soudem chápána jako krajní prostředek ochrany. Totéž platí i pokud jde o namítanou nesprávnost rozhodnutí o nákladech řízení, neboť v tomto směru má Ústavní soud za to, že rozhodnutí o nákladech řízení se nedotýká a tudíž nemůže ani způsobit újmu na základních právech a svobodách tak, jak jsou v Listině základních práv a svobod nejenom uvedena, ale také chápána. Z uvedených důvodů Ústavní soud návrh navrhovatele dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) z. č. 182/1993 Sb. odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 20. 1. 1994 JUDr. Iva Brožová soudkyně Ústavního soudu ČR Za správnost vyhotovení:
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.