II.ÚS 150/95
V PLATNOSTI- KS Ústí 16Ca 427/94-7
- ÚS II.ÚS 150/95
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty stanovené zákonem. Návrh byl podán více než devět měsíců po tom, co rozhodnutí nabylo právní moci. Soud se opřel o § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., podle něhož lhůta začíná dnem nabytí právní moci. Zákon neumožňuje prominutí zmeškání lhůty pro podání ústavní stížnosti. Na základě § 43 odst. 1 písm. b) zákona byl návrh odmítnut jako podaný po lhůtě.
Rubrum
II. ÚS 150/95 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele J.M., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 8. 1994, čj. 16Ca 427/94-7, t a k t o :
Výrok
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění
: Stěžovatel ve svém návrhu namítal nesprávnost rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 8. 1994, čj. 16Ca 427/94-7. Ústavní soud především zkoumal, zda jde o návrh podaný ve lhůtě stanovené zák. č. 182/1993 Sb. Dle ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60ti dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Ústavní soud přezkoumal návrh stěžovatele spolu s vyžádaným spisem Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 16Ca 427/94, a dospěl k závěru, že jde zcela zjevně o návrh podaný opožděně, tedy po uplynutí 60ti denní zákonné lhůty, neboť napadené rozhodnutí Krajského soudu je ze dne 11. 8. 1994 a nabylo právní moci dne 9. 9. 1994, zatímco stěžovatel podal ústavní stížnost k přepravě na poště dne 6. 6. 1995. Jen pro úplnost ústavní soud uvádí, že v případě nedodržení 60ti denní lhůty nezná právní úprava, tj. zák. č. 182/1993 Sb., institut, umožňující požádat o prominutí zmeškání lhůty pro podání ústavní stížnosti jako je tomu v řízení před obecnými soudy dle ustanovení § 204 o.s.ř., ani nezakotvuje možnost neodmítnout přijetí ústavní stížnosti podané po lhůtě, jak je tomu u nevyčerpání všech procesních prostředků (§ 75 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.). Za této situace nezbylo ústavnímu soudu než návrh stěžovatele dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová V Brně dne 10. 8. 1995 soudkyně Ústavního soudu ČR Za správnost vyhotovení:
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.