II.ÚS 162/96
V PLATNOSTI- MS Praha 13 Co 81/96
- ÚS II.ÚS 162/96
Ústavní soud odmítl návrh na prominutí zmeškané lhůty pro podání odvolání proti rozhodnutí obvodního soudu. Soud se opřel o § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., podle něhož lhůta pro ústavní stížnost začíná dnem nabytí právní moci posledního rozhodnutí. Návrh byl podán po uplynutí 60denní lhůty, která je stanovena pro podání ústavní stížnosti. Soud vysvětlil, že nemá pravomoc prominout zmeškanou lhůtu pro podání odvolání, protože žádné ustanovení zákona neumožňuje takové odpuštění.
Rubrum
II. ÚS 162/96 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele A.D., o návrhu ze dne 12. 6. 1996, t a k t o:
Výrok
Návrh se o d m í t á .
Odůvodnění
: Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 12. 6. 1996, doručeném Ústavnímu soudu ČR dne 17. 6. 1996, žádal ústavní soud o prominutí zmeškané lhůty pro podání odvolání proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci restitučního řízení, neboť lhůtu zmeškal vinou delší nemoci. Z připojeného spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 21 C 186/94, Ústavní soud zjistil, že Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. 3. 1996, sp. zn. 13 Co 81/96, odvolací řízení dle § 43 odst. 2 a § 211 o.s.ř. zastavil, neboť žalobce přes výzvu ve lhůtě nedoplnil odvolání o náležitosti uvedené v § 205 o.s.ř. Usnesení Městského soudu v Praze bylo všem účastníkům doručeno dne 21. 3. 1996 a téhož dne nabylo i právní moci. Dle ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Ústavní soud přezkoumal návrh stěžovatele a dospěl k závěru, že jde zjevně o návrh podaný opožděně, neboť usnesení Městského soudu v Praze nabylo právní moci dne 21. 3. 1996, zatímco stěžovatel předal svou ústavní stížnost poště k přepravě až 85. den, tj. dne 13. 6. 1996. Pro úplnost Ústavní soud uvádí, že čl. 87 Ústavy ani zák. č. 182/1993 Sb. nemá ustanovení, která by mu umožňovala prominout účastníku řízení lhůtu pro podání odvolání u obecných soudů. Tzn., že z tohoto pohledu jde taktéž o návrh, k jehož projednání není ústavní soud příslušný. Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než návrh navrhovatele dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) a e) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem a současně též jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová V Brně dne 17. 7. 1996 soudkyně ústavního soudu ČR -,',~
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.