II.ÚS 1808/26

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ochranném podání označeném jako ústavní stížnost stěžovatele Davida Skalského, bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě č. j. 54 Co 90/2026-194 ze dne 25. května 2026 a Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č. j. 14 C 150/2024-74 ze dne 27. října 2025 , za účasti Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě a Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, jako účastníků řízení, a Mgr. Ladislava Robotky a Jiřího Skalského, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Výrok

Ochranné podání označené jako ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou vede pod sp. zn. 14 C 150/2024 řízení o žalobě prvního vedlejšího účastníka (žalobce) proti stěžovateli (žalovaný). Druhý vedlejší účastník (bratr stěžovatele) k výzvě soudu vyvolané návrhem stěžovatele vstoupil do řízení jako vedlejší účastník na straně stěžovatele (žalovaného). První vedlejší účastník (žalobce) s tím nesouhlasil, proto soud o vedlejším účastenství rozhodoval a rozhodl, že vedlejší účastenství druhého vedlejšího účastníka na straně stěžovatele (žalovaného) se nepřipouští. K odvolání druhého vedlejšího účastníka krajský soud v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení okresního soudu.

2. Dne 26. června 2026 bylo Ústavnímu soudu doručeno z datové schránky druhého vedlejšího účastníka podání označené jako Ochranné podání označené jako ústavní stížnost (dále jen "Podání"), ve kterém byl jako osoba stěžovatele označen stěžovatel a druhý vedlejší účastník byl uveden jako jeho zástupce, konkrétně obecný zmocněnec. K Podání byla připojena plná moc udělená dne 24. června 2026 stěžovatelem druhému vedlejšímu účastníkovo mj. ve vztahu k věci vedené okresním soudem pod sp. zn. 14 C 150/2024 k tomu, aby podal jménem stěžovatele z opatrnosti podání označené jako ústavní stížnost. Podání obsahovalo žádost o poskytnutí lhůty k odstranění vady povinného zastoupení a informaci o současně podaném ochranném dovolání. Podání neobsahovalo elektronický podpis stěžovatele.

3. Podání není způsobilé věcného projednání z vícero důvodů. Striktně vzato by k němu Ústavní soud nemusel ani přihlížet, neboť s podáním skrze datovou schránku se sice pojí fikce podpisu, ale jen toho, kdo je držitelem schránky. Vzhledem k tomu, že v řízení před Ústavním soudem nemůže být účastník zastoupen obecným zmocněncem (§ 29 zákona o Ústavním soudu a contrario), pokud by mělo být Podání považováno za podání stěžovatele (skrze cizí datovou schránku), muselo by obsahovat stěžovatelův (skutečný) zaručený elektronický podpis, nebo by muselo být do tří dnů doplněno o stěžovatelem podepsané vyhotovení (§ 42 odst. 2 občanského soudního řádu ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu). Ani jedno se nestalo. Každopádně, i pokud by stěžovatel fyzicky podepsané Podání doručoval poštou, a ta doposud nedošla, nemůže být Podání přípustnou ústavní stížností (§ 75 zákona o Ústavním soudu). Ze shora vedeného je zřejmé, že stěžovatel proti usnesení okresního soudu nepodal odvolání (podal je druhý vedlejší účastník) a proti usnesení krajského soudu dovolání podle informace v Podání sice podal, ale rozhodně o něm doposud nebylo rozhodnuto.

4. Již jen z těchto důvodů Ústavní soud rozhodl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu tak, jak je uvedeno ve výroku. Pro nadbytečnost se nezabýval dalšími procesními předpoklady včetně předpokladu povinného zastoupení advokátem a stěžovatele ani nevyzýval k odstranění tohoto nedostatku.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 30. června 2026 Veronika Křesťanová v. r. soudkyně zpravodajka