II.ÚS 187/01
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po lhůtě šestiměsíčního termínu stanoveného zákonem. Stížnost se týkala svolání zasedání obecního zastupitelstva, přičemž stěžovatel nevyjádřil žádné ústavněprávní argumenty. Soud se nezabýval výkladem zákona o obcích, protože nejde o rozhodnutí o ústavní účelnosti ani o zásah do základních práv. Rozhodnutí bylo odmítnuto podle § 43 odst. 1 písm. b) a d) zákona o Ústavním soudu.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. J. Č. na nezákonné jednání obecního zastupitelstva obce Píšť, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, t a k t o:
Výrok
Návrh se o d m í t á .
Odůvodnění
: Navrhovatel se svým podáním, označeným jako "stížnost na nezákonné jednání obecního zastupitelstva obce Píšť", domáhal objektivního posouzení svolání a následného konání zasedání, kterým byl podle jeho názoru porušen zákon č. 367/1990 Sb., o obcích. Stěžovatel, jako tehdejší starosta obce, nepodepsal usnesení obecní rady z 18. 10. 2000, kterým bylo svoláno zasedání zastupitelstva obce na den 3. 11. 2000. Pro svolání se vyslovili čtyři členové rady, ke svolání bylo však třeba nejméně 1/3 zastupitelů, tj. pěti členů. Proto se cítí být poškozen odvoláním z funkce starosty obce. Na jeho dvě stížnosti mu bylo Okresním úřadem Opava sděleno, že okresní úřad není kompetentní zasahovat do samostatné působnosti obce a že jednoznačný výklad zákona může podat jen soud. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy (§ 72 odst. 1 písm. a/ zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Sám stěžovatel prakticky žádnou ústavněprávní argumentaci nepředložil. Úkolem Ústavního soudu není posuzovat, zda zasedání zastupitelstva bylo nebo nebylo svoláno podle zákona, pokud: a) nejde o rozhodování ve věci hodnocení ústavnosti nebo zákonnosti právních předpisů, které byly na takovém zasedání přijaty (§ 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu), b) nebylo na takovém zasedání přijato rozhodnutí, které by zasahovalo do ústavně zaručených práv a svobod stěžovatele. O takový případ se ale nejedná. Navíc je třeba uvést, že k podání návrhu na přezkoumání přijatých právních předpisů by stěžovatel ani nebyl oprávněn. Pokud by se mělo jednat o ústavní stížnost, k jednání zastupitelstva došlo dne 3. 11. 2000, takže i kdyby jím bylo zasaženo do základních práv stěžovatele, byla by ústavní stížnost podána po lhůtě 60 dnů, kterou předepisuje § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb. Pro výše uvedené důvody byl návrh odmítnut podle § 43 odst. 1 písm. b) cit. zákona jako podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem a podle § 43 odst. 1 písm. d) téhož zákona jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný. Vzhledem k tomu, že tyto vady návrhu jsou neodstranitelné, nevyžadoval Ústavní soud splnění dalších zákonných náležitostí ústavní stížnosti jako je např. právní zastoupení stěžovatele podle § 30 odst. 1 cit. zákona.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 16. 5. 2001 Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.