Ústavní soud · Usnesení

II.ÚS 1980/18

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2018-06-15 · odmítnuto pro neodstraněné vady · ECLI:CZ:US:2018:2.US.1980.18.1

  1. NS 20 Cdo 5626/2017
  2. ÚS II.ÚS 1980/18

Citované zákony (0)

Žádné explicitní citace zákonů v textu.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. Jany Hubené, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2018, č. j. 20 Cdo 5626/2017-175, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavnímu soudu byla doručena ústavní stížnost brojící proti shora nadepsanému usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo pro vady odmítnuto dovolání stěžovatelky podané proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2016, č. j. 68 Co 115/2016-95. Podaná ústavní stížnost však nesplňovala všechny podmínky řízení podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s ustanovením § 30 a § 31 citovaného zákona totiž musí být účastník v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (včetně sepsání samotné ústavní stížnosti), a to na základě plné moci, v níž je výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem. Jakkoliv platí, že podle stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 8. října 2015 (sp. zn. Pl. ÚS-st. 42/15) "je-li účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení před Ústavním soudem advokát, nemusí být podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zastoupen jiným advokátem", zjistil Ústavní soud v nyní projednávané věci, že podle aktuálního seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou (viz http://vyhledavac.cak.cz/) stěžovatelka byla z tohoto seznamu vyškrtnuta. Proto se na ni plně vztahuje povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem. Dále bylo z elektronické databáze ústavních stížností zjištěno, že stěžovatelka se obrací na Ústavní soud opakovaně, přičemž byla mnohokrát vyzývána k odstranění vad svých návrhů a poučena o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání soudcem zpravodajem podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, pokud vady podání nebudou odstraněny. Stěžovatelka tedy byla řádně seznámena s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem, a to již při podání této ústavní stížnosti. Dle Ústavního soudu by proto bylo poskytování poučení o povinném zastoupení totožné stěžovatelce v každém individuálním případě, kdy již byla několikrát v této věci poučena, postupem neefektivním a formalistickým. Ústavní soud nemá pochybnosti o tom, že stěžovatelce postupem v předchozích řízeních byla objektivně sdělena zásada, že v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupena advokátem. Ústavní soud tedy v tomto případě, shodně jako ve věcech téže stěžovatelky vedených např. pod sp. zn. IV. ÚS 3959/16, sp. zn. II. ÚS 396/17, sp. zn. III. ÚS 923/17, sp. zn. III. ÚS 1887/17 a I. ÚS 3836/17, shledal důvod pro aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnul.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 15. června 2018 Vojtěch Šimíček v. r. soudce zpravodaj

Citovaná rozhodnutí (5)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.