II.ÚS 1993/23

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Svatoněm o ústavní stížnosti stěžovatelky L. N., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. května 2023 č. j. 21 Co 139/2023-2843, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 3. dubna 2023 č. j. 0 P 131/2018-2745, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 27. března 2023 č. j. 23 Co 83/2023-75 a usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 16. února 2023 č. j. 0 Nc 1512/2023-12, za účasti Městského soudu v Praze, Obvodního soudu pro Prahu 4, Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích a Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, jako účastníků řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 26. 7. 2023, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, dále se domáhala toho, aby soud upravil "judikaturu o předběžných opatření do 24 hodin" a domáhala se též odložení vykonatelnosti napadeného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 3. 4. 2023 č. j. 0 P 131/2018-2745.

2. Toto podání nebylo zjevně možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo formálními nedostatky [§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]. Stěžovatelka v řízení o ústavní stížnosti musí být povinně zastoupena advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), přičemž povinnost právního zastoupení se týká celého řízení, což znamená, že musí být splněna již v době podání návrhu, a k ústavní stížnosti musí být přiložena plná moc advokáta (§ 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu), a to k zastupování v konkrétním řízení před Ústavním soudem. Plná moc též musí být vystavena až poté, kdy došlo k tvrzenému zásahu orgánu veřejné moci, proti kterému ústavní stížnost směřuje, tj. po vydání posledního procesního prostředku, který stěžovatelce zákon k ochraně práva poskytuje [§ 72 odst. 3 - 6 zákona o Ústavním soudu; srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 10. 2001 sp. zn. III. ÚS 403/01 (U 39/24 SbNU 557)]. Takováto plná moc však k ústavní stížnosti přiložena nebyla.

3. Její podání tedy vykazovalo takové vady, pro které by jej jako ústavní stížnost nebylo možno podle zákona o Ústavním soudu projednat. Stěžovatelka byla výzvou, která jí byla doručena prostřednictvím datové schránky dne 9. 8. 2023, vyzvána jednak k doložení řádné plné moci, tak také k doložení dokladu o tom, že ústavní stížnost byla podána včas, tj. v zákonem stanovené lhůtě (§ 72 odst. 3 až 5 zákona o Ústavním soudu).

4. K tomu byla stěžovatelce stanovena lhůta 30 dnů ode dne doručení předmětné výzvy s poučením o důsledcích, nebudou-li tyto vady v této lhůtě odstraněny [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

5. Stěžovatelka na tuto výzvu reagovala přípisem, ve kterém sdělila, že jako suverénní občan má stejnou pravomoc jako tento systém a pakliže je diskriminována z důvodu, že nemá právní titul, už to je porušovaní jejích lidských práv. Zdůraznila, že nemá 35 000 Kč na ústavní stížnost, přičemž akcentovala, že je invalidní důchodce. Konstatovala, že s ústavní stížnosti si dala dost práce a upozornila, že Ústavní soud je placený ne z peněz těch co jej dosazují, ale z peněz lidí pracujících na území České republiky. Pokud se v České republice nemůže domoci práva a ochránit své jediné nezletilé dítě, už to svědčí o tom, že nejsme suverénní a demokratickou zemí.

6. V návaznosti na uvedené byl stěžovatelce zaslán přípis, který jí byl doručen prostřednictvím datové schránky dne 15. 8. 2023, ve kterém byla opakovaně poučena, že tvrdí-li, že nemá finanční prostředky na kvalifikovanou právní pomoc advokátem, tak má právo, aby jí Česká advokátní komora určila advokáta k poskytnutí právní služby, a to na základě její včasné žádosti a po splnění podmínek pro přiznání tohoto práva. Bylo jí též připomenuto, že neodstraní-li vady svého podání ve stanovené lhůtě na základě původní výzvy, tj. v propadné lhůtě do 8. 9. 2023, bude její podání bez dalšího odmítnuto [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu], na což byla výslovně opakovaně upozorněna. Na této skutečnosti nic nemění ani stěžovatelčin přípis ze dne 12. 9. 2023.

7. Vzhledem k tomu, že uvedené nedostatky nebyly ve stanovené lhůtě (a ani k dnešnímu dni) odstraněny, nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. září 2023 Jan Svatoň, v. r. soudce zpravodaj