Ústavní soud · Usnesení

II.ÚS 23/99

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 1999-03-08 · odmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b) · ECLI:CZ:US:1999:2.US.23.99

  1. OS Přerov 8 C 66/92-299
  2. ÚS II.ÚS 23/99
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty stanovené zákonem. Návrh byl podán více než tři měsíce po doručení rozhodnutí, které bylo právním zástupcem oprávněných osob doručeno v rozhodném období. Soud se opřel o § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., podle něhož je stížnost nepřípustná, pokud není podána včas. Výsledkem bylo zamítnutí návrhu jako zjevně neopodstatněného.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele MVDr. M. Š., o návrhu ze dne 5. 1. 1999, t a k t o :

Výrok

Návrh se o d m í t á .

Odůvodnění

: Navrhovatel ve svém návrhu poukazoval na to, že rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 5. 1998, čj. 8 C 66/92-299, bylo sice rozhodnuto o vydání nemovitostí dle zák. č. 87/1991 Sb., avšak že došlo k nespravedlivému rozdělení majetku mezi oprávněné osoby a pominutí některých dědických nároků. Dle ustanovení § 72 zák. č. 182/1993 Sb. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů, která počíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Z obsahu připojeného spisu Okresního soudu v Přerově, sp. zn. 8 C 66/92, Ústavní soud zjistil, že napadený rozsudek byl právnímu zástupci oprávněných osob doručen dne 9. 9. 1998, zatímco navrhovatel podal svůj návrh k poštovní přepravě teprve dne 14. 1. 1999, tedy zcela evidentně po lhůtě stanovené zákonem. Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než návrh dle § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová V Brně dne 8. 3. 1999 soudkyně Ústavního soudu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.