II.ÚS 237/2000
V PLATNOSTI- ÚS I.ÚS 22/93
- KS Praha 29 Co 457/99-62
- NS 25 Cdo 2983/99
- ÚS II.ÚS 237/2000
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože podání stížnosti přesáhlo 60denní lhůtu od doručení posledního rozhodnutí. Posledním opravným prostředkem bylo odvolání, jehož rozhodnutí bylo doručeno po uplynutí lhůty. Zákon nepřipouští dovolání jako poslední prostředek, pokud není přípustné. Soud se opřel o § 72 odst. 2 ve spojení s § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti P. Č., právně zastoupeného JUDr. J. U., advokátem, proti rozsudkům Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 31. 5. 1999, čj. 13 C 75/99-36, Krajského soudu v Praze ze dne 6. 10. 1999, čj. 29 Co 457/99-62 a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 2. 2000, čj. 25 Cdo 2983/99-87, t a k t o :
Výrok
Ústavní stížnost se o d m í t á .
Odůvodnění
: Dne 13. 4. 2000 byla Ústavnímu soudu odeslána ústavní stížnost, jíž se stěžovatel domáhá toho, aby Ústavní soud přijal nález, jímž se rozhodnutí shora uvedených soudů zrušují. Z hlediska 60denní lhůty od doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky o dovolání, jako obecně posledním opravném prostředku, do data podání ústavní stížnosti je nutno konstatovat, že ústavní stížnost byla podána včas. Ústavní soud však zjistil, že v dané věci dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky nebylo posledním řádným opravným prostředkem ve smyslu zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Směřovalo proti rozhodnutí, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek nebyl podle zákona přípustný. Nejvyšším soudem České republiky bylo po právu odmítnuto. Již v několika rozhodnutích Ústavního soudu bylo vysloveno, že v případech, kdy zákon dovolání nepřipouští, není možno dovolání považovat za poslední prostředek, který zákon k ochraně práv poskytuje (viz např. sp. zn. I. ÚS 22/93, II. ÚS 40/93). Posledním opravným prostředkem de lege nebylo v daném případě dovolání, nýbrž odvolání, o němž rozhodoval Krajský soud v Praze. Od doručení rozhodnutí Krajského soudu v Praze stěžovateli do podání ústavní stížnosti uplynula lhůta delší než 60 dnů. Proto nezbylo než stížnost odmítnout (ust. § 72 odst. 2 ve spojení s ust. § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb.). P o u č e n í : Proti tomuto usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 16. května 2000 JUDr. Jiří Malenovský soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.