II.ÚS 2497/23
V PLATNOSTI- NS 22 Cdo 1/2023
- ÚS II.ÚS 2497/23
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou, protože napadená rozhodnutí nezasažená ústavně zaručená práva. Soud se opřel o čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, podle něhož má Ústavní soud pravomoc pouze k přezkumu ústavnosti, nikoli věcné správnosti. Stěžovatelka se domnívala, že byla poškozena její předkupní práva kvůli nesprávnému postupu exekutora, avšak Nejvyšší soud již přesvědčivě vysvětlil, že vydražitel nemůže být předmětem uplatnění předkupního práva, pokud nezískal právní vlastnické právo. Ústavní soud neshledal porušení čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 3 odst. 3, čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 2 Listiny.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) a soudců Jana Svatoně a Davida Uhlíře ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. Jaroslavy Interholcové, zastoupené Mgr. Jiřím Linhartem, advokátem, sídlem Jeronýmova 1750/21, České Budějovice, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 4. 2022 č. j. 19 Co 291/2022-132, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2023 č. j. 22 Cdo 1/2023-177, za účasti Nejvyššího soudu a Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
I. Ústavnímu soudu byl dne 20. 9. 2023 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí. Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po formální stránce a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu. II. Stěžovatelka byla se svojí sestrou Ing. Hanou Průšovou rovnodílnou spoluvlastnicí nemovitosti. Vedlejší účastník Robert Vojč nabyl celý podíl Ing. Průšové vydražením v nucené dražbě nařízené a provedené v roce 2012 soudním exekutorem. Stěžovatelka se domnívala, že se tak stalo za porušení jejího předkupního práva, které v nynějším řízení uplatňovala vůči vedlejšímu účastníku jako nabyvateli. Porušení předkupního práva stěžovatelka spatřovala v tom, že v dražbě nebyla respektována její práva jako osoby oprávněné z předkupního práva. Stěžovatelce totiž nebyla zaslána dražební vyhláška, ani jí nebylo doručeno usnesení o udělení příklepu. Okresní soud v Českých Budějovicích žalobu zamítl rozsudkem ze dne 23. 11. 2021 č. j. 25 C 335/2020-110. Krajský soud v Českých Budějovicích prvostupňové rozhodnutí potvrdil rozsudkem ze dne 26. 4. 2022 č. j. 19 Co 291/2022-132. Nejvyšší soud usnesením ze dne 11. 7. 2023 č. j. 22 Cdo 1/2023-177, stěžovatelčino dovolání odmítl jako zjevně bezdůvodné a nepřípustné. Nejvyšší soud vysvětlil, že žaloba, v níž stěžovatelka uplatnila předkupní právo proti vydražiteli, mohla mít úspěch jedině za předpokladu, že žalovaný podíl platně nabyl. V takovém případě by sice stěžovatelce zůstalo zachováno zákonné předkupní právo proti novému spoluvlastníkovi, ovšem pouze pro případ, že by chtěl podíl prodat. Pokud by naopak usnesení o příklepu v důsledku tvrzených vad nenabylo právní moci a žalovaný se nestal spoluvlastníkem, nebyl by pasivně legitimován. Stěžovatelka se domnívá, že napadenými rozhodnutími bylo zasaženo do jejích práv garantovaných v čl. 1 odst. 1 Ústavy a čl. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 3 odst. 3, čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Nesouhlasí s právními závěry obecných soudů a namítá, že nezohlednily specifika jejího případu. Z toho důvodu se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označených soudních rozhodnutí. III. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti, není tedy součástí soustavy obecných soudů (čl. 91 odst. 1 Ústavy) a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Směřuje-li ústavní stížnost proti rozhodnutí soudu vydanému v soudním řízení, není samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost. Pravomoc Ústavního soudu je totiž v řízení o ústavní stížnosti podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavnosti, tj. zda v řízení nebo v rozhodnutí je završujícím nebyly porušeny ústavními předpisy chráněné práva a svobody účastníka řízení, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy a zda postupem a rozhodováním soudů či jiných orgánů veřejné moci nebylo zasaženo do ústavně zaručených práv stěžovatele a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé. Ústavněprávním požadavkem též je, aby soudy vydaná rozhodnutí byla řádně, srozumitelně a logicky odůvodněna (srov. např. usnesení ze dne 31. 5. 2023 sp. zn. II. ÚS 1133/23). Námitky obsažené v ústavní stížnosti představují pokračující polemiku s obecnými soudy, v rámci níž stěžovatelka opakuje argumenty uplatněné v předchozích fázích řízení, se kterými se však obecné soudy dostatečným způsobem vypořádaly. Podstata stěžovatelčiny argumentace je založena na tvrzení, že v důsledku protiprávního postupu exekutora nestihla podat opravné prostředky proti usnesení o příklepu, a proto by nyní měla mít možnost bránit si své předkupní právo žalobou o nahrazení projevu vůle proti vydražiteli. Nejvyšší soud však přesvědčivě vyložil, že i kdyby kvůli tvrzeným procesním pochybením usnesení o příklepu nenabylo právní moci, vydražitel není osobou, vůči které by bylo možné předkupní právo uplatnit, neboť v takovém případě by se vůbec nestal nabyvatelem podílu. Proti němu by stěžovatelka předkupní právo mohla uplatnit jedině za předpokladu, že by podíl chtěl prodat. Tento závěr je srozumitelným a logickým způsobem odůvodněn a z ústavněprávního hlediska mu nelze nic vytknout. Ústavní soud žádný zásah do ústavně garantovaných práv neshledal. Z uvedených důvodů Ústavní soud stěžovatelčinu ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 15. listopadu 2023 Tomáš Lichovník v. r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.