II.ÚS 2768/19
V PLATNOSTICitované zákony (1)
Rubrum
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o návrhu M. L., t. č. Věznice, P. O. BOX 31, Světlá nad Sázavou, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Podáním ze dne 18. 8. 2019 stěžovatelka požádala Ústavní soud, aby zvážil, zda by jí mohla být prominuta či snížena zbývající část trestu odnětí svobody. Uvedla, že v důsledku rozhodnutí Okresního soudu v Nymburce sp. zn. 1 T 48/2012, Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 3 T 30/2013, Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 8 T 41/2014 a sp. zn. 6 T 208/2012, Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 2 T 68/2013 a sp. zn. 3 T 59/2013 a Obvodního soudu pro Prahu 7 sp. zn. 24 T 111/2013, jí byl vyměřen trest odnětí svobody v délce deseti let, z něhož pět let a tři měsíce již vykonala. Jako důvod své žádosti uvedla, že je matkou dvou malých dětí, umístěných v dětském zařízení v K., se kterými nemá žádný kontakt; jeden ze synů je na ní psychicky závislý, druhý má dětskou obrnu a je nepohyblivý. Po posouzení žádosti stěžovatelky Ústavní soud shledal, že se jedná o návrh, k jehož projednání není příslušný; z tohoto důvodu nevyzýval stěžovatelku k odstranění vady ústavní stížnosti spočívající v absenci povinného právního zastoupení [§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]. Ústavní soud se ve své činnosti řídí principem uplatňování státní moci jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), a nemůže tak překročit rámec předpisů, které vymezují jeho postavení a pravomoc. Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje Ústavní soud o ústavních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím a jiným zásahům orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod, přičemž blíže tuto Ústavou zakotvenou pravomoc Ústavního soudu rozvádí zákon Ústavním soudu. Pokud jde o způsoby, jakými je Ústavní soud oprávněn zasahovat do činnosti orgánů veřejné moci, je nutno odkázat na ustanovení § 82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle kterého Ústavní soud může zrušit rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo zakázat příslušnému státnímu orgánu pokračovat v porušování základního práva a svobody, a přikázat mu obnovit stav před porušením takového práva, pokud je to možné. Návrh stěžovatelky nepředstavoval žádný z případů, v nichž je Ústavní soud ve smyslu shora označených předpisů oprávněn rozhodovat. Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu jako návrh, k jehož projednání není příslušný.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 5. září 2019 Milada Tomková v. r. soudkyně zpravodajka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.