Ústavní soud · Usnesení

II.ÚS 2770/15

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2015-11-03 · odmítnuto pro neodstraněné vady · ECLI:CZ:US:2015:2.US.2770.15.1

  1. MS Praha 20 Co 225/2015
  2. ÚS II.ÚS 2770/15
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní stížnost proti usnesení městského soudu o zastavení řízení pro nezaplacení soudních poplatků byla odmítnuta, protože stěžovatelka neodstranila vady návrhu. Soud shledal, že podání nebylo řádným návrhem, neboť postrádalo povinné zastoupení advokátem a nesplňovalo náležitosti podle zákona o Ústavním soudu. Přes výzvu k nápravě a poučení o následcích stěžovatelka vady ve lhůtě neodstranila, což znemožnilo meritorní posouzení věci. Rozhodnutí bylo vydáno na základě § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu pro neodstranění vad návrhu.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o návrhu stěžovatelky MUDr. Květoslavy Gergelyové, proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 20 Co 225/2015, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Dne 14. 9. 2015 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, označené jako "ústavní stížnost", kterým stěžovatelka brojí proti v záhlaví označenému usnesení Městského soudu v Praze, a dále žádá zrušení blíže specifikovaných rozhodnutí, "která mu předcházela". Tuto stížnost odůvodnila tím, že soud není oprávněn zastavit řízení pro nezaplacení soudních poplatků a není dán ani žádný rozumný důvod, pro který by měl být občan před soudem zastoupen advokátem. Toto podání zjevně nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), zejména z něj nebylo dostatečně patrno, čeho se vlastně stěžovatelka v tomto řízení domáhá, nebyla přiložena napadená rozhodnutí a pro řízení před Ústavním soudem stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem (§ 30, § 31 cit. zákona). K odstranění formálních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem, byla navrhovatelka vyzvána přípisem, jí doručeným dne 1. 10. 2015 (§ 49 odst. 4 občanského soudního řádu ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu). V něm byla též upozorněna, že neodstraní-li vytýkané vady ve lhůtě do 30 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se jí rovněž náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí. Ústavní soud konstatuje, že navrhovatelka vady svého návrhu k dnešnímu dni neodstranila, přičemž lhůta k odstranění vytknutých vad marně uplynula dne 2. 11. 2015. Základní vadou, od níž se ostatně odvíjely i vady další, byla absence povinného zastoupení advokátem. Jak Ústavní soud již několikrát konstatoval, srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 89/94 ze dne 29. 11. 1994 (N 58/2 SbNU 151; veškerá judikaturu Ústavního soudu je dostupná též z: http://nalus.usoud.cz), smyslem povinného zastoupení advokátem je, aby (s ohledem na mimořádnou závažnost řízení) Ústavní soud jako specializovaný soud nebyl neúměrně zatěžován nekvalifikovanými návrhy a nekvalifikovaným přístupem účastníků k jednání. Jakkoliv si je Ústavní soud vědom omezených možností stěžovatelky předestřít zásadní ústavněprávní argumentaci, bylo na ní, aby vyslyšela výzvu Ústavního soudu a zvolila si advokáta, jenž by vylíčil, v čem spočívalo její omezení základních lidských práv a svobod, a rovněž by uvedl a doložil, že před podáním ústavní stížnosti stěžovatelka vyčerpala všechny přípustné prostředky k ochraně svých práv. Pokud tak neučinila, nemůže tuto její nečinnost Ústavní soud nikterak nahrazovat a návrh stěžovatelky nemůže ani jakkoliv meritorně posoudit. Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh odmítnout z důvodu neodstranění vad návrhu v určené lhůtě.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 3. listopadu 2015 Vojtěch Šimíček v. r. soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.