II.ÚS 2853/10

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Vojena Gűttlera a Františka Duchoně o námitce podjatosti, vznesené proti soudci Stanislava Balíka stěžovatelem P. Č., v rámci řízení o návrhu vedeném u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS2853/10, takto:

Výrok

Soudce zpravodaj JUDr. Stanislav Balík není vyloučen z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn.

II. ÚS 2853/10.

Odůvodnění

V přípise z 13. prosince 2010, doručeném Ústavnímu soudu dne 14. prosince 2010, vznesl stěžovatel námitku podjatosti soudce Ústavního soudu JUDr. Stanislava Balíka, který je soudcem zpravodajem ve věci jeho návrhu. Námitku odůvodňuje mimo jiné tím, že si JUDr. Balík "vynucuje" podání ústavní stížnosti kvalifikovaným právním zástupcem, s čímž nesouhlasí. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu) je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Dle § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání než je funkce soudce Ústavního soudu. Ve vyjádření k námitce podjatosti soudce Stanislav Balík uvedl, že stěžovatele ani žádného z účastníků osobně nezná a nemá žádný vztah k jeho osobě, k účastníkům, vedlejším účastníkům, ani k věci, která je předmětem řízení o ústavní stížnosti. Zvolený procesní postup zcela odpovídá zákonu i dosavadní praxi Ústavního soudu a je standardní. Senát určený rozvrhem práce pro rozhodnutí o vyloučení soudce neshledal, že by byly dány důvody pro vyloučení soudce Stanislava Balíka. Postup v soudním řízení či rozhodovací činnost soudce Ústavního soudu v jiné věci projednávané a rozhodované v řízení u Ústavního soudu nelze považovat za jeho poměr k věci v tom smyslu, jak stanoví § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu. Poměr k věci je nutno chápat jako osobní vztah k výsledku jednání před Ústavním soudem, tj. konkrétní projednávané věci a nelze jej interpretovat takovým způsobem, že procesní postup, s nímž stěžovatel nesouhlasí, či účast na projednání a rozhodování o předchozích ústavních stížnostech je důvodem k vyloučení soudce z projednání a rozhodování o jiné ústavní stížnosti téhož stěžovatele. Ze shora uvedených důvodů rozhodl I. senát Ústavního soudu tak, jak je uvedeno ve výroku.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. dubna 2011 Ivana Janů, v.r. předsedkyně senátu