Ústavní soud · Usnesení

II.ÚS 289/97

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 1998-07-17 · odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a) · ECLI:CZ:US:1998:2.US.289.97

  1. MS Praha 28 Ca 374/9626
  2. ÚS II.ÚS 289/97
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, která se týkala nároku na restituci zemědělského majetku po roce 1948. Soud uznal, že stanovení rozhodného období od 25. února 1948 má rozumný a objektivní základ. Zákony o restituci nebyly v tomto případě aplikovány na majetek, který přešel na stát dle zákona č. 143/1947 Sb. Výklad právních předpisů byl v souladu s ústavními zásadami a zákonem o restituci.

Rubrum

II. ÚS 289/97 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENI Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivy Brožové a soudců Vojtěcha Cepla a Vladimíra Paula ve věci ústavní stížnosti A.P., zastoupené advokátem Mgr. J.M., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 1997, čj. 28 Ca 374/9626, ve spojení s návrhem na zrušení zák. č. 143/1947 Sb., in eventum zrušení § 1 odst. 1 a § 5 odst. 1 zák. č. 143/1947 Sb. a § 4 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb., a to části věty "od 25. února 1948", t a k t o :

Výrok

Ústavní stížnost a návrh se o d m í t a j í.

Odůvodnění

Z obsahu spisu, sp. zn. P1. ÚS 45/97, tohoto soudu, Ústavní soud zjistil, že vykonatelným nálezem ze dne 25. 3. 1998, byl zamítnut návrh stěžovatelky na zrušení části ustanovení § 4 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to v části věty, vyjádřené slovy "od 25. února 1948", a to v podstatě z toho důvodu, že stanovení tzv. rozhodného období se opírá o "rozumné a objektivní důvody", když zákonodárce byl nucen jasně vymezit časovou hranici, za kterou již nelze bez nebezpečí dalšího řetězení odškodnění jít. Z obsahu spisu, sp. zn. 28 Ca 374/96, Městského soudu v Praze, bylo dále zjištěno, že jak správní orgán, tj. Okresní úřad v L., okresní pozemkový úřad, tak i Městský soud v Praze, přímo neaplikovaly zák. č. 143/1947 Sb., a že městský soud přezkoumával správnost rozhodnutí pozemkového úřadu, vydaného podle § 9 odst. 4 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve zněni pozdějších předpisů, a proto také zkoumal, zda jsou či nejsou splněny podmínky, stanovené v zákonech, upravující restituci zemědělského majetku, totiž v citovaném zákoně č. 229/1991 Sb. a v zákoně ČNR č. 243/1992 Sb. Vzhledem ke shora uvedenému jeví se tedy ústavní stížnost, vycházející z předpokladu protiústavnosti napadených předpisů, jako zjevně neopodstatněná, a proto Ústavnímu soudu nezbylo než ji podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnout. Současně byl odmítnut i návrh na zrušení shora uvedených právních předpisů, a to podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) a písm. e); § 43 odst. 2 písm. b) citovaného zákona. K tvrzení stěžovatelky v doplnění návrhu o tom, že ústavní stížnosti ve věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 217/90, zakládající se na shodných skutečnostech, bylo vyhověno, Ústavní soud uvádí, že v uvedené věci skutečně bylo ústavní stížnosti stěžovatelky vyhověno, ale v podstatě proto, že zůstalo sporné, zda předmětný majetek nebyl konfiskován již dle dekretu č. 12 a č. 108 z roku 1945, zatímco v projednávané věci jde nesporně o majetek, který skutečně přešel na stát až dle zák. č . 143/1947 Sb., jak ostatně stěžovatelka sama doložila výměrem ONV v Č.B. ze dne 12. 2. 1948. P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová V Brně dne 17. 7. 1998 předsedkyně senátu Ústavního soudu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.