II.ÚS 294/06
V PLATNOSTI- KS Ostrava 13 Co 515/2005
- KS Ostrava 13 Co 515/2005
- NS 30 Cdo 523/2006
- ÚS II.ÚS 294/06
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla zjevně neopodstatněná. Stěžovatel se domáhal zrušení rozhodnutí Nejvyššího soudu, které odmítlo dovolání proti usnesení Krajského soudu. Soud konstatoval, že stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu není přípustná, protože lhůta pro její podání začíná od doručení rozhodnutí Krajského soudu. Ústavní soud se opřel o § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl v senátě ve složení z předsedy senátu Stanislava Balíka, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudkyně Dagmar Lastovecké v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele S. M., zastoupeného Mgr. Pavlou Frodlovou, advokátkou, Slovanská 7, Šumperk, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. 30 Cdo 523/2006-775 ze dne 26. dubna 2006 s návrhem na odklad vykonatelnosti tohoto rozhodnutí i rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 13 Co 515/2005 ze dne 15. září 2005, za účasti Nejvyššího soudu ČR jako účastníka řízení a A. M., a Okresního státního zastupitelství v Šumperku jako vedlejších účastníků, takto:
Výrok
Ústavní stížnost s e odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel se ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu 12. května 2006 (podána k poštovní přepravě 11. května 2006) domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu ČR, jímž bylo pro nepřípustnost podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítnuto jeho dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 13 Co 515/2005-684 ze dne 15. září 2005. Vedle toho navrhoval odklad vykonatelnosti obou citovaných usnesení. Citovaným usnesením Krajského soudu v Ostravě bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Šumperku č. j. P 335/88-627 ze dne 21. prosince 2004 v řízení o změnu omezení způsobilosti k právním úkonům, o zbavení způsobilosti k právním úkonům, kterým tento soud nařídil vyšetření stěžovatele po dobu nejvýše tří měsíců ve zdravotnickém zařízení a stanovil mu povinnost dostavit se do příslušného zdravotnického zařízení a podrobit se lékařskému vyšetření na výzvu zdravotnického zařízení a v termínu jím určeném. Stěžovatel namítal, že Krajský soud v Ostravě se při vydání svého rozhodnutí neřídil ustanoveními občanského soudního řádu účinnými od 1. srpna 2005, podle nichž může vyšetření trvat nejdéle 6 týdnů, nikoli 3 měsíce. Tvrdil dále, že v uvedené věci nebyl podán řádný návrh na zahájení řízení, ani soud řízení nezahájil, a že je stěžovateli od počátku řízení odepřeno právo jednat před soudem. Tím byla porušena jeho základní práva podle čl. 1, 3 odst. 3, 7, 8, 10 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud konstatuje, že napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR bylo vydáno v souladu s příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu a bylo takto i řádně odůvodněno. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě bylo skutečně nepřípustné, o čemž byl stěžovatel poučen. Stěžovatel ostatně v tomto směru napadenému usnesení Nejvyššího soudu ČR nic nevytýkal a jeho námitky směřovaly výlučně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, resp. do řízení před Okresním soudem v Šumperku, přestože jeho zrušení v petitu ústavní stížnosti formálně nenavrhl. Nejvyšší soud ČR tedy musel dovolání pro nepřípustnost odmítnout, aniž by šlo o důvod závisející na uvážení Nejvyššího soudu ČR ve smyslu § 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto závěru vyplývá, že stěžovatel měl svá, nepochybně závažná tvrzení o porušení svých základních práv uplatnit v ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě. Šedesátidenní lhůtu pro její podání by však bylo nutno odvíjet od doručení tohoto rozhodnutí, nikoli od doručení usnesení Nejvyššího soudu ČR, neboť v daném případě nebylo dovolání pro nepřípustnost odmítnuto z důvodů závisejícího na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu). Ústavní stížnost stěžovatele proti usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. 30 Cdo 523/2006-775 ze dne 26. dubna 2006 je z výše uvedených důvodů zjevně neopodstatněná, a proto ji Ústavní soud podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu v senátě, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl. Tím byl odmítnut i akcesorický návrh na odložení vykonatelnosti napadeného usnesení Nejvyššího soudu ČR a usnesení Krajského soudu v Ostravě. P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. července 2006 Stanislav Balík v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení : Jitka Chmelová
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.