II.ÚS 30/94
V PLATNOSTI- MS Praha 28 Ca 137/93
- ÚS II.ÚS 30/94
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty stanovené zákonem. Lhůta začala běžet dnem, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, a uplynula před podáním stížnosti. Soud se nezabýval výsledkem návrhu na zrušení ustanovení § 250j odst. 4 z. č. 99/1963 Sb., protože stížnost byla podána opožděně. Rozhodnutí bylo založeno na § 43 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.
Rubrum
Sp. zn. II ÚS 30/94 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele K., zastoupené komerčním právníkem JUDr. J. T., o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 1993 sp. zn. 28 Ca 137/93 a návrhu na zrušení § 250j odst. 4 z. č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů, t a k t o :
Výrok
Návrh se o d m í t á .
Odůvodnění
: Navrhovatel se svým návrhem domáhal zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 1993 sp. zn. 28 Ca 137/93, s odůvodněním, že jím byl porušen č1. 2 odst. 4 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. a čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Současně navrhoval zrušení § 250j odst. 4 z. č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů pro rozpor s č1. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud především zkoumal, zda jde o návrh podaný ve lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb. Dle ustanovení § 72 odst. 2 z. č. 182/1993 Sb. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem stížnosti. Ústavní soud přezkoumal návrh navrhovatele i připojený spis Městského soudu v Praze a zjistil, že napadené rozhodnutí o posledním prostředku, tj. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 1993 sp. zn. 28Ca 137/93, nabylo právní moci dne 10. 12. 1993. Lhůta pro podání stížnosti tedy uplynula 7. 2. 1994, zatímco navrhovatel podal svůj návrh poště k přepravě dne 14. 2. 1994. Za této situace má Ústavní soud zato, že jde o návrh podaný opožděně, tj. po uplynutí 60denní lhůty, upravené v § 72 odst. 2 z. č. 182/1993 Sb., a proto byl dle § 43 odst. 1 z. č. 182/1993 Sb. odmítnut jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem. Pro úplnost se uvádí, že pro opožděnost ústavní stížnosti nebude projednán ani návrh na zrušení § 250j odst. 4 z. č. 99/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů. P o u č e n í : Proti usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 12. 4. 1994 JUDr. Iva Brožová soudkyně Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.