II.ÚS 301/05
V PLATNOSTI- KS Ostrava 53 T 3/2004
- ÚS II.ÚS 301/05
Ústavní soud odmítl návrh na přezkum rozhodnutí krajského soudu, protože stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně práva. Soud uvedl, že odvolání podané u výsledného soudu je účinným prostředkem ochrany, který musí být nejprve vyřízen. Podání ústavní stížnosti před vyčerpáním takového prostředku je nepřípustné. Ústavní soud se zdržel posouzení věcného obsahu sporu, protože návrh nebyl formálně přípustný.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele T. P., o návrhu směřujícím proti rozhodnutí Krajského soudu v Olomouci ze dne 1. 4. 2005, sp. zn. 53 T 3/2004, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel se návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 24. 5. 2005 domáhá, aby Ústavní soud přezkoumal postup obecného soudu v jeho trestní věci vedené u Krajského soudu v Olomouci pod sp.zn. 53 T 3/2004. Ústavní soud, aniž by se jakkoli zabýval meritem věci, dospěl k závěru, že podaný návrh není z formálních důvodů přípustný. Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. Ústavní stížnost lze proto podat pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel před jejím podáním všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná. Jak Ústavní soud již dříve opakovaně judikoval (usnesení sp. zn. I. ÚS 9/94, usnesení sp. zn. II. ÚS 240/2000), je prostředkem ochrany práva, který má na mysli citované ustanovení, takový prostředek, jenž je v procesní dispozici stěžovatele, to jest prostředek, jež zákon poskytuje stěžovateli, a nikoli jinému subjektu. Musí být prostředkem účinným. Musí tedy rozhodujícímu orgánu umožnit, aby se skutečně zabýval obsahem podání a případně napadené rozhodnutí efektivně změnil, a to nezávisle na vůli dotčeného orgánu. Ústavní soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nebyly dosud vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje. Ze sdělení Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, i Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 6. 2005, vyplývá, že rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc ze dne 1. 4. 2005, sp. zn. 53 T 3/2004, napadl stěžovatel odvoláním, které je u Vrchního soudu v Olomouci vedeno pod sp. zn. 5 To 55/2005. Stěžovatel ostatně k ústavní stížnosti v kopii přiložil odvolání, které sepsal sám (dne 1. 4. 2005), doplněné jeho obhájcem, JUDr. Vlastimilem Vlkem (podáním ze dne 13. 5. 2005). Vrchní soud v Olomouci o něm dosud nerozhodl. Odvolání splňuje náležitosti prostředku k ochraně práva, jak je má na mysli ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Odvolání mohl podat sám stěžovatel a bude o něm rozhodovat obecný soud, který může napadené rozhodnutí efektivně změnit. Stěžovatel tedy má k dispozici opravný prostředek, jímž se může domáhat ochrany svých práv. Ústavní soud mnohokrát ve svých rozhodnutích konstatoval, že respektuje princip sebeomezení a minimalizace zásahů do rozhodovací činnosti jiných orgánů veřejné moci. Stav "dvojkolejnosti" v řízení, kdy by stejné rozhodnutí souběžně a na sobě nezávisle přezkoumávaly příslušný orgán veřejné moci i Ústavní soud, je z hlediska funkce ústavního soudnictví v ČR nežádoucí. Ústavní soud taktéž opakovaně judikoval, že vyčerpání všech procesních prostředků znamená nejen jejich uplatnění, ale i dosažení rozhodnutí příslušného orgánu. Vzhledem k tomu, že stěžovatel napadl ústavní stížností napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, i odvoláním, byly by procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, vyčerpány až rozhodnutím o odvolání, nikoli jeho pouhým podáním. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud stěžovatele nevyzýval k odstranění vad jeho podání. S ohledem na výše uvedené okolnosti byl Ústavní soud nucen projednávaný návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný odmítnout.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 9. června 2005 Stanislav Balík soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.