II.ÚS 3411/18
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána ve věci, kde již jedná. Stěžovatel podal dvě stížnosti na stejná rozhodnutí, která byla v rámci jiného řízení již předmětem projednání. Soud se opřel o § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, podle něhož je stížnost nepřípustná, pokud již Ústavní soud v téže věci jedná. Proti rozhodnutí není odvolání přípustné.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele S. M., zastoupeného Mgr. Zdeňkem Burdou, advokátem, se sídlem Leknínová 3033/7, Praha 10, proti usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, 7. oddělení ze dne 29. 5. 2018, č. j. KRPA-248023/TČ-2015-000097-REZ, a proti usnesení Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 27. 7. 2018, č. j. 1 KZV 215/2016-1014, za účasti Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, 7. oddělení a Městského státního zastupitelství v Praze jako účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, 7. Oddělení, a Městského státního zastupitelství v Praze, neboť má za to, že těmito rozhodnutími bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně základních práv a svobod (dále jen "Úmluva"), právo na soudní ochranu podle čl. 90 Ústavy a práva obžalovaného plynoucí z čl. 38 odst. 2 Listiny.
2. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny procesní podmínky řízení, přičemž shledal, že ústavní stížnost je nepřípustná.
3. V tomto ohledu konstatuje, že stěžovatel k Ústavnímu soudu podal dvě ústavní stížnosti, jejichž petit je ovšem totožný. První ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena dne 1. 10. 2018 a řízení před Ústavním soudem je v této věci vedeno pod sp. zn. II. ÚS 3275/18. Nyní projednávaná ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhá zrušení totožných rozhodnutí, byla Ústavnímu soudu doručena 15. 10. 2018.
4. Podle ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže Ústavní soud již v téže věci jedná.
5. Vzhledem k tomu, že v později zahájeném řízení vedeném pod sp. zn. II. ÚS 3411/18 (nyní projednáváno), jsou totožným stěžovatelem jako osobou oprávněnou napadena stejná rozhodnutí policejního orgánu a městského státního zastupitelství, jako je tomu v dříve zahájené věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 3275/18, Ústavní soud odmítl ústavní stížnost vedenou pod sp. zn. II. ÚS 3411/18 pro překážku litispendence jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. října 2018 Vojtěch Šimíček v. r. soudce zpravodaj