II.ÚS 371/2000
V PLATNOSTI- KS Brno 43 T 13/99
- ÚS 43 T 13/99
- VS Olomouc 2 To 146/99
- ÚS II.ÚS 371/2000
Citované zákony (3)
Rubrum
Záhlaví usnesení sp.zn.II. ÚS 371/2000 Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci ústavní stížnosti M. Š., zastoupeného JUDr. A. B. advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15.9.1999 č.j. 43 T 13/99 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4.1.2000 č.j. 2 To 146/99, t a k t o :
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
: Navrhovatel podal dne 20.6.2000 k Ústavnímu soudu návrh označený jako stížnost pro porušení zákona, který byl k poštovní přepravě podán dne 19.6.2000. Ve svém návrhu navrhovatel žádal o povolení obnovy řízení v jeho trestní věci. Navrhovatel byl rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 15.9.1999 č.j. 43 T 13/99 uznán vinným, že úmyslně usmrtil spolu s K. K., paní F. B., čímž spáchal trestný čin vraždy a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 14 let. Odvolání navrhovatele bylo zamítnuto usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4.1.2000 č.j. 2 To 146/99. Navrhovatel jako důvod podání svého návrhu uvádí, že se uvedeného trestného činu nedopustil a vznáší námitky k průběhu dokazování a k hodnocení důkazů soudy obou stupňů. Ústavní soud přípisem ze dne 3.8.2000 vyzval navrhovatele k odstranění vad jeho podání, mezi něž patřila skutečnost, že navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). K tomuto přípisu navrhovatel dopisem ze dne 22.8.2000 Ústavnímu soudu sdělil, že mu byla Českou advokátní komorou určena jako jeho zástupkyně JUDr. A. B. a požádal o poskytnutí lhůty, aby se mohla jeho zástupkyně s věcí seznámit a mohly být dodány požadované písemnosti. Plné znění návrhu s potřebnými náležitostmi bylo Ústavnímu soudu doručeno zástupkyní navrhovatele dne 28.11.2000. V tomto návrhu zástupkyně navrhovatele mimo jiné uvádí, že dodatečně zjistila, že poslední rozhodnutí ve věci, tedy usnesení Vrchního soudu v Olomouci o zamítnutí odvolání bylo obhájci stěžovatele doručeno již dne 18.1.2000, a nikoliv, jak bylo dříve stěžovatelem uváděno. Ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, pro podání ústavní stížnosti stanoví lhůtu 60 dnů, která počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. V daném případě, kdy rozhodnutím o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, bylo usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4.1.2000 č.j. 2 To 146/99, jímž bylo odmítnuto odvolání navrhovatele a které bylo právnímu zástupci navrhovatele doručeno dne 18.1.2000, uplynula lhůta pro podání ústavní stížnosti dnem 15.3.2000. Podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání. Z uvedených důvodů soudci zpravodaji nezbylo, než rozhodnout, jak uvedeno ve výroku usnesení.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.