II.ÚS 388/97
V PLATNOSTI- MS Praha 9 To 313/97
- ÚS II.ÚS 388/97
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty určené zákonem. Lhůta začala dnem nabytí právní moci napadeného rozhodnutí. Soud zjistil, že stížnost byla podána až po uplynutí lhůty, což vylučuje její případnost. Rozhodnutí bylo založeno na § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb.
Plný text
II. ÚS 388/97 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele
V. P., zastoupeného advokátkou JUDr. D.M., o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 8. 1997, sp. zn. 9 To 313/97, t a k t o : Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í. Navrhovatel se ve svém návrhu s odvoláním na porušení čl. 38 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod dovolával zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku, neboť neměl možnost se vyjádřit ke všem prováděným důkazům a v rozporu se zákonem byl zbaven svobody. Dle ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s připojeným napadeným usnesením Městského soudu v Praze, sp. zn. 9 To 313/97, a zjistil, že napadené usnesení bylo vydáno dne 11. 8. 1997 a s ohledem na ustanovení § 140 odst. 1 písm. a) tr. řádu nabylo téhož dne právní moci. Protože navrhovatel podal svůj návrh k přepravě až dne 14. 10. 1997, jde o návrh podaný po uplynutí lhůty, upravené ve shora citovaném ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než návrh dle § 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová soudkyně Ústavního soudu V Brně dne 20. 10. 1997
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.