II.ÚS 3898/13

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Stanislava Balíka a soudců Radovana Suchánka (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka, ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. P., zastoupeného JUDr. Janem Pavlokem, advokátem, se sídlem K Brusce 124/6, 160 00 Praha 6, proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. 11 P 121/2010, a proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2013, sp. zn. 32 Co 136/2013, takto:

Výrok

Nezletilým dětem O. P. a K. P., synovi a dceři stěžovatele a matky M. F., se k zastupování v řízení o ústavní stížnosti sp. zn.

II. ÚS 3898/13 ustanovuje kolizní opatrovník, a to Veřejný ochránce práv, se sídlem Údolní 39, 602 00 Brno.

Odůvodnění

Z § 460 a § 892 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 469 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve spojení s § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, plyne, že v řízeních, týkajících se péče o nezletilé, kde by mohlo dojít ke střetu zájmu zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem zastoupeného, Ústavní soud musí nezletilým jmenovat kolizního opatrovníka. Ústavní stížnost stěžovatele se úzce dotýká konkrétních zájmů nezletilých, neboť jde o spor rodičů o změnu výchovného prostředí. Jejich zákonní zástupci, stěžovatel a matka, jsou sami oba účastníky řízení o ústavní stížnosti. Mohlo by dojít ke střetu jejich zájmů, a proto je nutno ustanovit dětem kolizního opatrovníka ve smyslu uvedených ustanovení. Soud proto rozhodl usnesením tak, jak ve výroku uvedeno.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 21. května 2014 Stanislav Balík předseda senátu