II.ÚS 4088/12

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o návrhu J. D., takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

1. Návrhem podaným k poštovní přepravě dne 23. října 2012, označeným "Stížnost - porušení základního práva zaručující mi Ústavou České republiky - a to - právo na spravedlivý soudní proces!", stěžovatel žádá, aby Ústavní soud "nařídil nový proces o jeho kauze".

2. Ústavní soud předesílá, že zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), v ustanovení § 43 přiznává v zájmu racionality a efektivity jeho řízení pravomoc posoudit "přijatelnost" návrhu předtím, než dospěje k závěru, že o návrhu rozhodne meritorně nálezem. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti, případně ze spisu obecného soudu. Tato relativně samostatná část řízení nemá kontradiktorní charakter.

3. Podle § 72 odst. 3 zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

4. Stěžovatel se ve svém podání zmiňuje toliko o tom, že byl rozsudkem Krajského soudu v Praze sp. zn. 2 T 16/2005 ze dne 21. března 2005, uznán vinným pokusem trestného činu vraždy podle § 219 odst. 1 a 2 trestního zákona a za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání třinácti let, z něhož již vykonal devět let. Dotazem na uvedený obecný soud Ústavní soud zjistil, že ve skutečnosti byl citovaný rozsudek zrušen rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 To 51/2005 ze dne 7. června 2005, kterým bylo současně ve věci stěžovatele nově rozhodnuto. Ústavní soud konečně zjistil, že stěžovatel v dané věci celkem čtyřikrát podal návrh na povolení obnovy řízení. O posledním z těchto návrhů bylo konečným způsobem rozhodnuto usnesením Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 To 113/2011 ze dne 22. prosince 2011, který byl stěžovateli doručen 13. ledna 2012.

5. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že lhůta k podání ústavní stížnosti ve věci stěžovatele marně uplynula nejpozději dne 13. března 2012.

6. Ze shora vyložených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh stěžovatele odmítl podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona, jako podaný po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání. Stěžovatel ani nebyl vyzýván k odstranění vad podání (absence zastoupení, absence řádného petitu, absence příloh, nedostatečný počet stejnopisů podání), protože jejich odstranění by na věci nemohlo nic změnit.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. listopadu 2012 Jiří Nykodým, v. r. soudce zpravodaj