II.ÚS 436/97
Sbírka: N 90/11 SbNU 293
V PLATNOSTI- KS Ostrava 8 Co 1229/97-11
- ÚS II.ÚS 436/97
Ústavní soud zrušil usnesení odvolacího soudu, které zamítlo návrh na výkon rozhodnutí proti odpůrci. Soud uvedl, že změna obchodního jména neznamená vznik nové právnické osoby, jak tvrdil nižší soud. Na základě § 19 obchodního zákoníku a čl. 90 Ústavy ČR se rozhodnutí odvolacího soudu ukázalo jako zjevně liché. Ústavní soud tak zjistil porušení zásady iura novit curia a práva na svobodu podnikání.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl v senátě v právní věci navrhovatele Č. g. S., a. s., se sídlem v P., zastoupeného ing. T. N. - předsedou představenstva, právně zastoupeného advokátem JUDr. J. B., za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 9. 1997, čj. 8 Co 1229/97-11, takto:
Výrok
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 9. 1997, čj. 8 Co 1229/97-11, se zrušuje.
Odůvodnění
Stěžovatel se s odvoláním na porušení čl. 90 Ústavy ČR a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Ostravě, čj. 49 E 707/97-6, ze dne 2. 7. 1997, jímž byl zamítnut návrh na nařízení výkonu rozhodnutí navrhovatele (nyní stěžovatele) proti odpůrci. Pro objasnění důvodů ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 27 C 244/96, ze dne 20. 11. 1996, byl odpůrce R. P. zavázán k úhradě částky 22.000,- Kč s příslušenstvím společnosti B. H., a.s., jako navrhovateli. Návrh na výkon uvedeného rozhodnutí prodejem movitých věcí byl však Okresním soudem v Ostravě ze dne 20. 11. 1996, čj. 49 E 707/97-6, zamítnut s odůvodněním, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 11. 1996 bylo údajně rozhodnuto ve prospěch již neexistujícího subjektu, tj. podniku B. H., a.s., neboť ke dni 22. 10. 1996 bylo v obchodním rejstříku, vedeném u Krajského obchodního soudu v Praze, zapsáno v odd. 13 ve vložce č. 3614 obchodní jméno Č. g. S., a.s. Odvolací soud usnesením, čj. 8 Co 1229/97-11, ze dne 12. 9. 1997, rozhodnutí soudu prvého stupně potvrdil a ztotožnil se s názorem, dle kterého došlo u navrhovatele výmazem z obchodního rejstříku ke vzniku nové právnické osoby. Ústavní stížností napadenému usnesení stěžovatel vytýká, že sice v době vydání rozsudku Okresního soudu Ostrava, sp. zn. 27 C 244/96, již měl jiné obchodní jméno, ale při zachování stejné právní formy, stejného sídla i IČO. Nejedná se tedy dle stěžovatele o vznik nové organizace, jak ostatně vyplývá i z výpisu z obchodního rejstříku, v němž se za den zápisu, s nímž je dle § 19 OZ spojen vznik nové právnické osoby, uvádí 11. 4. 1991. Navíc stěžovatel uvedl, že v době vydání rozsudku Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 27 C 244/96, neměl ještě k dispozici usnesení rejstříkového soudu o změně obchodního jména a nemohl proto tuto skutečnost ani soudu sdělit. Předseda senátu Krajského soudu v Ostravě ve vyjádření k ústavní stížnosti ze dne 20. 5.1998 uvedl, že stanovisko, které soud zaujal v napadeném usnesení, je v souladu s názorem zastávaným v právní teorii (viz Komentář k o. s. ř., 2. vydání, r. 1996, str. 794), jakož i běžnou judikaturou tamního odvolacího soudu. R. P. se svého práva být vedlejším účastníkem řízení dle § 28 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vzdal. Vzhledem ke stěžovatelkou tvrzenému porušení základních práv a svobod, jak předpokládá § 72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve spojení s čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, si Ústavní soud jakožto soudní orgán ochrany ústavnosti ve smyslu čl. 83 Ústavy ČR vyžádal spis Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 27 C 244/96, spolu se spisem téhož soudu, sp. zn. 49 E 707/97, z něhož zjistil, že rozsudkem ze dne 20. 11. 1996, čj. 27 C 244/96-37, opatřeným doložkou právní moci s datem 8. 2. 1997, byl R. P. zavázán k povinnosti zaplatit navrhovateli B. H., a.s., částku 22.000,- Kč s příslušenstvím. Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí stěžovatele Č. g. S., a.s., byl usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 7. 1997, čj. 49 E 707/97-6, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 9. 1997, čj. 8 Co 1229/97-11, zamítnut s odůvodněním, že výmazem, resp. zápisem nynějšího oprávněného Č. g. S., a.s., dne 22. 10. 1996 došlo dle § 19 OZ ke vzniku nové právnické osoby, a to přede dnem vyhlášení vykonávaného rozsudku (20. 11. 1996), tedy před vznikem exekučního titulu. Protože k přechodu práv a povinností dle § 256 o.s.ř. lze v exekučním řízení přihlédnout, jen nastal-li až po vydání exekučního titulu, bylo zamítavé prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Ústavní soud dále z obsahu připojených spisů, zejména z výpisů z obchodního rejstříku a usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 22. 10. 1996, čj. FIRM 47084/96, Rg. B. 3614, včetně příloh předložených stěžovatelem k ústavní stížnosti, zjistil, že před vydáním vykonávaného rozsudku ze dne 20. 11. 1996, čj. 27 C 244/96-37, došlo na straně oprávněného usnesením Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 22. 10. 1996, čj. FIRM 47084/96, Rg. B. 3614, pouze ke změně obchodního jména a nikoliv k zániku původní a vzniku nové společnosti. O této skutečnosti svědčí nezměněné datum založení společnosti 11. 4.1991, totéž IČO a stejný předmět podnikání (srov. obdobně rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 23.10.1996, sp. zn. 9 Cmo 320/96). Jinými slovy, protože z předložených dokladů jasně plyne, že usnesením Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 22.10.1996, čj. FIRM 47084/96, Rg. B. 3614, nedošlo ke vzniku nové právnické osoby, je argumentace soudu, založená na nemožnosti přihlížet k přechodu práv a povinností z jedné právnické osoby na druhou před vydáním vykonávaného rozhodnutí, zjevně lichá. Jestliže obecné soudy tímto svým postupem zcela přehlédly, že úprava, obsažená jak v obchodním zákoníku, tak občanském zákoníku, se změnou obchodního jména nespojuje vznik nebo zánik právnické osoby, nelze než uzavřít, že napadeným rozhodnutím došlo k porušení čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy, resp. zásady iura novit curia, a současně tak nepřímo zasáhly do ústavně zaručeného práva na svobodu podnikání dle čl. 26 Listiny, které mimo jiné spočívá v právu podnikatele na změnu obchodního jména, z uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než dle § 82 odst. 1, 3 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zrušit ústavní stížností napadené rozhodnutí.
Poučení
Proti nálezu Ústavního soudu se nelze odvolat. V Brně dne 26. 8.1998
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (3)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.