Ústavní soud · Usnesení

II.ÚS 521/03

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2005-09-26 · odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a) · ECLI:CZ:US:2005:2.US.521.03.1

Další rozhodnutí pod touto sp. zn.: Usnesení 26. 9. 2005

  1. NSS 6 Ads 41/2003
  2. NSS 6 Ads 42/2003-79
  3. NSS 6 Ads 16/2004-24
  4. ÚS II.ÚS 521/03

Rubrum

Ústavní soud rozhodl dne 26. 9. 2005 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele A. O., zastoupeného JUDr. P. S., o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2003, č. j. 6 Ads 41/2003-79, usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2003, č. j. 6 Ads 42/2003-87, a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2004, č. j. 6 Ads 16/2004-24, takto:

Výrok

Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2004, č. j. 6 Ads 16/2004-24 , se vylučuje k samostatnému projednání a rozhodnutí.

Odůvodnění

I. Ústavnímu soudu byl dne 13. 11. 2003 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2003, č. j. 6 Ads 41/2003-79, a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2003, č. j. 6 Ads 42/2003-87, jimiž byly odmítnuty kasační stížnosti stěžovatele směřující proti zamítnutí jeho žádostí o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení právního zástupce. Stěžovatel nebyl při podání ústavní stížnosti zastoupen advokátem, ten mu byl ustanoven až dodatečně opatřením České advokátní komory ze dne 20. 11. 2003. Dne 26. 7. 2004 obdržel Ústavní soud přípis, v němž se stěžovatel dožadoval zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2004, č. j. 6 Ads 16/2004-24. Ústavní soud se obrátil na právního zástupce stěžovatele s dotazem, zda s rozšířením petitu ústavní stížnosti o tento rozsudek souhlasí. Právní zástupce sdělil, že stěžovatel provedl předmětný úkon bez jeho vědomí a že jeho mandát byl výslovně omezen na zastupování v řízení o ústavní stížnosti proti dvěma rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 10. 2003, proto s rozšířením petitu ústavní stížnosti o další rozhodnutí nemůže souhlasit. Za této procesní situace rozhodl Ústavní soud o vyčlenění návrhu stěžovatele na zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2004, č. j. 6 Ads 16/2004-24, k samostatnému projednání a rozhodnutí, neboť dospěl k závěru, že se jedná o věci, jež se ke spojení nehodí. Ačkoliv i v případě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 6. 2004, č. j. 6 Ads 16/2004-24, se jedná o rozhodování o kasační stížnosti proti neustanovení právního zástupce, je podstata prvních dvou rozhodnutí ze dne 20. 10. 2003, odlišná, neboť v jejich případě rozhodoval Nejvyšší správní soud procesně, tedy odmítnutím, zatímco v případě posléze uvedeného rozhodnutí ze dne 17. 6. 2004 se jednalo o rozhodnutí meritorní. Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. 9. 2005 Michaela Židlická soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Zákon o Ústavním soudu 182/1993 Sb.
Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky 2/1993 Sb.
Zákon soudní řád správní 150/2002 Sb.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.