II.ÚS 525/21

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Davidem Uhlířem o ústavní stížnosti stěžovatele Emila Stašáka, zastoupeného JUDr. Antonínem Šolcem, advokátem se sídlem Jugoslávská 1311/14, Karlovy Vary, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. prosince 2020 sp. zn. 2 Afs 374/2019, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Dne 25. února 2021 byl Ústavnímu soudu doručen návrh označený jako ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. prosince 2020 sp. zn. 2 Afs 374/2019.

2. Návrh nesplňoval náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť k němu nebyla připojena řádná plná moc (přeložená plná moc zejména nebyla stěžovatelem v postavení zmocnitele vůbec podepsána) ani kopie napadeného rozhodnutí, jež mělo být dle obsahu návrhu rozhodnutím o posledním procesním prostředku k ochraně práva stěžovatele (§ 72 odst. 6 zákon o Ústavním soudu). Ústavní soud vyzval stěžovatele prostřednictvím jeho právního zástupce přípisem ze dne 24. března 2021 k odstranění uvedených vad návrhu s tím, že mu stanovil lhůtu pro jejich odstranění v trvání 14 dní od doručení výzvy. Současně Ústavní soud stěžovatele upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, odmítne již bez dalšího jeho návrh postupem dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

3. Výzva byla doručena do datové schránky právního zástupce stěžovatele dne 28. března 2021. Ústavní soud obdržel od právního zástupce stěžovatele doplněnou plnou moc a kopii napadeného rozhodnutí až dne 21. dubna 2021, tedy po uplynutí stanovené lhůty, přičemž stěžovatel, resp. jeho právní zástupce, před jejím uplynutím o její prodloužení ani nepožádal.

4. Z napadeného rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. prosince 2020 č. j. 2 Afs 374/2019-50 navíc Ústavní soud zjistil, že jím byl rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 12. listopadu 2019 č. j. 57 Af 20/2018-39 zrušen a věc byla Krajskému soudu v Plzni vrácena k dalšímu řízení. Proti kasačnímu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu není ústavní stížnost ze své podstaty zásadně přípustná, když není splněna podmínka vyčerpání všech relevantních procesních prostředků, které stěžovateli právní řád k ochraně jeho práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Řízení v dané věci nadále pokračuje a ústavní stížnost stěžovatele, i kdyby tento uvedené vady návrhu býval odstranil včas, by tedy v tomto stádiu byla nepřípustná ve smyslu § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu pro její předčasnost. K tomuto Ústavní soud doplňuje, že za těchto okolností není stěžovatel odmítnutím ústavní stížnosti omezen v právu podat ústavní stížnost v dané věci znovu poté, co řízení bude před Nejvyšším správním soudem skončeno, jestliže budoucí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu náležitým způsobem opět napadne ústavní stížností (nebude-li ústavní stížnost výjimečně možné podat již dříve za splnění podmínek uvedených v § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).

5. Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky citované ustanovení byly splněny, neboť, stěžovatel odstranil vady návrhu až po stanovené lhůtě, přičemž o její prodloužení ani nepožádal.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. dubna 2021 David Uhlíř v. r. soudce zpravodaj