Ústavní soud · Usnesení

II.ÚS 544/98

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 1999-04-28 · odmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e) · ECLI:CZ:US:1999:2.US.544.98

  1. MS Praha 14 Co 367/94
  2. NS 2 Cdon 704/96
  3. ÚS II.ÚS 544/98
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána proti dosud nepravomocnému rozhodnutí. Soud uvedl, že dovolání musí být zastoupeno advokátem, pokud dovolatel nemá právnické vzdělání. Dále upozornil, že rozhodnutí o dovolání musí být doručeno právnímu zástupci, nikoli přímo stěžovateli. Na základě toho považoval podání stížnosti za porušení § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v právní věci ústavní stížnosti navrhovatelky Dipl. ing. et Dipl. ing. O.B., zastoupené advokátem JUDr. J.M., o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 2 Cdon 704/96, ze dne 1. 9. 1998, Městského soudu v Praze ze dne 17. 11. 1994, sp. zn. 14 Co 367/94, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 5. 1994, sp. zn. 21 C 188/93, t a k t o :

Výrok

Návrh se odmítá .

Odůvodnění

: Navrhovatelka se svým návrhem s odvoláním na porušení ústavně zaručeného práva na bezplatnou zdravotní péči dle čl. 31 Listiny základních práv a svobod domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozsudků, kterými nebylo vyhověno její žalobě proti Ministerstvu zdravotnictví a VFN. Dle ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Z obsahu připojeného spisu Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. 21 C 188/93, Ústavní soud zjistil, že rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 2 Cdon 704/96, ze dne 1. 9. 1998, bylo doručeno jak oběma žalovaným, tak přímo stěžovatelce. Dle ustanovení § 241 o.s.ř. musí být dovolatel, pokud sám nemá právnické vzdělání, zastoupen advokátem. Dle § 49 o.s.ř., má-li účastník zástupce s plnou mocí pro celé řízení, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Vzhledem k tomu, že povinné zastoupení je v dovolacím řízení zvláštní podmínkou, bez jejíhož splnění nelze vydat rozhodnutí, a toto rozhodnutí je nutno doručit právnímu zástupci dovolatele, je doručení rozsudku Nejvyššího soudu ČR o dovolání přímo stěžovatelce a nikoliv její zástupkyni neúčinné. Ústavní stížností tak bylo v rozporu s § 72 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., napadeno dosud nepravomocné rozhodnutí. S ohledem na shora uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout dle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová V Brně dne 28. 4. 1999 soudkyně Ústavního soudu

Dotčená ustanovení

Občanský soudní řád 99/1963 Sb.
Zákon o Ústavním soudu 182/1993 Sb.
Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky 2/1993 Sb.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (1)