Ústavní soud · Usnesení

II.ÚS 659/02

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2002-11-26 · odmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e) · ECLI:CZ:US:2002:2.US.659.02

  1. ÚS I.ÚS 79/02
  2. ÚS II.ÚS 659/02
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože podání proti usnesení Ústavního soudu není přípustné. Soud se opřel o § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, který výslovně vylučuje možnost odvolání proti rozhodnutí Ústavního soudu. I když stěžovatel označil své podání za stížnost, jeho obsah ukázal, že se jedná o návrh na přezkum rozhodnutí Ústavního soudu. Vzhledem k jednoinstančnímu charakteru řízení před Ústavním soudem jsou jeho rozhodnutí konečná.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti P. K., proti usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 10. 2002, sp. zn. I. ÚS 79/02, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

: Dne 14. 10. 2002 byla Ústavnímu soudu doručena stížnost stěžovatele směřující proti usnesení Ústavního soudu ze dne 10. 10. 2002, sp. zn. I. ÚS 79/02, kterým byla odmítnuta jeho ústavní stížnost směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2001, č. j. 22 Co 451/2001-158, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. 10. 2001, č. j. 10 C 17/2001-114, a to jako návrh zjevně neopodstatněný podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Zákon o Ústavním soudu v ustanovení § 43 odst. 3 výslovně stanoví, že podání opravného prostředku proti usnesení Ústavního soudu není přípustné. Napadené usnesení obsahovalo poučení v souladu s uvedeným ustanovením. Ústavní soud nepovažuje za rozhodující, že stěžovatel své podání označuje jako stížnost - námitku podjatosti, když z obsahu stížnosti je zřejmé, že předmětné podání je opravným prostředkem, kterým stěžovatel napadá konkrétní rozhodnutí Ústavního soudu. Řízení před Ústavním soudem je však v důsledku zvolené podoby koncentrovaného a specializovaného modelu ústavního soudnictví řízením jedno- instančním a rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná. Ústavní soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl pro její nepřípustnost podle ustanovení § 43 odst. 1 odst. e) zákona o Ústavním soudu. P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. 11. 2002 JUDr. Vojtěch Cepl soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Zákon o Ústavním soudu 182/1993 Sb.
Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky 2/1993 Sb.

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.