II.ÚS 731/08

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Františka Duchoně a soudců Ivany Janů a Vojena Güttlera o vyloučení soudce Jiřího Nykodýma z projednávání ústavní stížnosti stěžovatele M. M., zastoupeného Mgr. Miroslavem Neradem, advokátem se sídlem Praha 5, Holečkova 9, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2007, čj. 30 Cdo 1748/2007 - 96, a 30 Cdo 4802/2007 - 96, rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2007, čj. 31 Co 436/2006 - 75, a rozsudku Okresního soudu Praha - východ ze dne 26. 4. 2006, čj. 11 C 325/2005 - 47, vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 731/08, takto:

Výrok

Soudce Jiří Nykodým je vyloučen z projednávání věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn.

II. ÚS 731/08.

Odůvodnění

Stěžovatel M. M. podal ústavní stížnost proti části rozsudku Okresního soudu Praha - východ ze dne 26. 4. 2006, čj. 11 C 325/2005 - 47, rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2007, čj. 31 Co 436/2006 - 75, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2007, čj. 30 Cdo 1728/2007 - 96, a 30 Cdo 4802/2007 - 96. Podle rozvrhu práce byl k projednání předmětné ústavní stížnosti ustanoven senát ve složení JUDr. Stanislav Balík, JUDr. Dagmar Lastovecká a JUDr. Jiří Nykodým. Dne 11. 6. 2009 předložil soudce Jiří Nykodým I. senátu Ústavního soudu k posouzení otázku jeho podjatosti v této věci. Uvedl, že stěžovateli M. M. poskytoval právní služby od 20. 12. 2001 až do svého jmenování soudcem Ústavního soudu. Jak je patrné ze shora označeného rozsudku soudu prvního stupně, jednalo se o tutéž věc, která je předmětem ústavní stížnosti. S ohledem na tuto okolnost dospěl soudce Jiří Nykodým k závěru, že je, jako člen II. senátu, v dané věci podjatý. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování ve věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. První senát Ústavního soudu, určený rozvrhem práce Ústavního soudu pro rozhodování o vyloučení soudců druhého senátu, dospěl, na základě prohlášení soudce J. Nykodýma, učiněného v souladu s ustanovením § 37 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, k závěru, že vzájemný vztah J. Nykodýma, jako bývalého advokáta, a jeho bývalého klienta, který je v předmětné věci stěžovatelem, vylučuje soudce J. Nykodýma z projednávání této ústavní stížnosti. Na základě těchto skutečností vyloučil I. senát Ústavního soudu soudce Jiřího Nykodýma z rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatele, protože ve věci shledal naplnění podmínek § 36 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 1. července 2009 František Duchoň předseda I. senátu Ústavního soudu