Ústavní soud · Usnesení

II.ÚS 96/03

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2003-04-15 · odmítnuto pro neodstraněné vady - § 43/1/a) · ECLI:CZ:US:2003:2.US.96.03

  1. KS Ústí 12 Co 872/99
  2. OS Děčín 11C 1496/96
  3. NS 21 Cdo 783/2002
  4. ÚS II.ÚS 96/03
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl návrh na zrušení rozhodnutí nižších soudů, která se týkala neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Soud uvedl, že stížnost nevyhověla formálním podmínkám předepsaným zákonem. Byla mu předložena výzva k odstranění výhrad, které nebyly odstraněny v příslušné lhůtě. Na základě § 43 odst. 1 písm. a) zákona bylo rozhodnutí vyřízeno odmítavým výrokem.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu navrhovatele Ing. V. S., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. října 2002, sp. zn. 21 Cdo 783/2002, usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. října 2000, sp. zn. 12 Co 872/99, a usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 29. prosince 2000, sp. zn. 11C 1496/96, mimo ústní jednání dne 15. dubna 2003 soudcem zpravodajem JUDr. Vojtěchem Ceplem, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel podáním ze dne 10. února 2003, doručeným Ústavnímu soudu dne 11. února 2003, brojil proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. října 2002 (21 Cdo 783/2002-170), usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. října 2000 (12 Co 872/99-118) a usnesení Okresního soudu v Děčíně ze dne 29. prosince 2000 (11C 1496/96-123), kterými nebylo vyhověno jeho žalobě o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru dle ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zák. práce obchodní společností N., a.s., v likvidaci. Stěžovatel tvrdil, že jmenované obecné soudy svými rozhodnutími porušily jeho ústavně zaručená práva [čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 26 odst. 3, čl. 36 odst.1 a 2, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")]. Napadená rozhodnutí nevycházela z řádně zjištěných důkazů a řízení před obecnými soudy trpěla značnými průtahy a formálními vadami (soud nesplnil poučovací povinnost, stěžovatel neměl možnost vyjádřit se k osobě soudce, rozhodoval vyloučený soudce, nesprávné označení účastníků atd.). Stěžovatel dále zpochybnil právoplatnost jmenování soudců odvolacího, dovolacího i Ústavního soudu, dále napadl neústavnost právní úpravy ustanovení občanského soudního řádu o dovolání i ustanovení § 30 odst. 1 zák. čís. 182/1993 Sb. Stěžovatel Ústavnímu soudu navrhl zrušení rozhodnutí napadených ústavní stížností, jak jsou vpředu označena. Protože šlo o podání nesplňující formální podmínky ústavní stížnosti předepsané zákonem [§ 30 odst. 1 a § 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákona"], byly stěžovateli jeho formální vady vytknuty a současně mu byla stanovena 30ti denní lhůta k jejich odstranění. Výzva Ústavního soudu, jak je o ní zmínka, byla stěžovateli doručena dne 5. března 2003, a protože do dnešního dne na ni vůbec nereagoval a vytknuté vady neodstranil, nezbylo než ve věci rozhodnout odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona].

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 15. dubna 2003 Vojtěch Cepl soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Občanský soudní řád 99/1963 Sb.
Zákon o Ústavním soudu 182/1993 Sb.
Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky 2/1993 Sb.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.