II.ÚS 970/26

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Dity Řepkové, soudce Tomáše Langáška a soudce Jana Wintra v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele T. N., zastoupeného JUDr. Vladanou Vališovou, LL.M., advokátkou, sídlem Balbínova 1093/27, Praha 2, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. února 2026 č. j. 21 As 44/2025-40, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2025 č. j. 3 Ad 3/2024-67, rozhodnutí odvolacího kárného senátu odvolací kárné komise ČAK ze dne 19. října 2023 sp. zn. K 61/2022 a kárnému rozhodnutí kárného senátu kárné komise ČAK ze dne 12. ledna 2023 sp. zn. K 61/2022 (K 62/2022), o vyloučení soudce Jiřího Přibáně z projednávání a rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatele, za účasti Nejvyššího správního soudu, Městského soudu v Praze a České advokátní komory, jako účastníků řízení, takto:

Výrok

Soudce Jiří Přibáň není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn.

II. ÚS 970/26.

Odůvodnění

1. Stěžovatel podal ústavní stížnost proti v záhlaví citovaným rozhodnutím správních soudů a kárných orgánů České advokátní komory, kterými bylo rozhodnuto o jeho kárném provinění. Podle rozvrhu práce byl jako soudce zpravodaj určen Jiří Přibáň. V přípise doručeném Ústavnímu soudu 20. 4. 2026 vznesl stěžovatel vůči Jiřímu Přibáňovi námitku podjatosti, kterou odůvodnil tím, že se soudcem zpravodajem vedl v rámci rozhlasového vysílání dne 7. 12. 2021 ostrou polemiku a došlo mezi nimi k hodnotovému a právnímu střetu. Stěžovatel je názoru, že vzhledem k obsahu tehdejší diskuze má pochybnosti o tom, zda soudce zpravodaj je schopen provést nezaujatý test proporcionality, zda nejedná spíše emocionálně než racionálně a je tedy schopen nezaujatě posoudit i věc stěžovatele.

2. Soudce Jiří Přibáň k vznesené námitce podjatosti uvedl, že stěžovatelem zmíněná diskuze se netýkala problematiky kárného provinění ani etického kodexu advokátního stavu. Do diskuze byl vybrán redakcí ČRo Plus, stěžovatele do té doby neznal a ani následně s ním nevstoupil v žádný osobní kontakt. Doplnil, že v diskuzi vystupoval z titulu své akademické profese, nikoli jako soudce.

3. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

4. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní pak o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít až tehdy, je-li evidentní, že vztah soudce k projednávané věci, účastníkům či jejich zástupcům dosahuje takové intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat.

5. I. senát určený rozvrhem práce pro rozhodování o vyloučení člena II. senátu po provedení řízení podle § 38 odst. 1 věta druhá zákona o Ústavním soudu neshledal, že by - s ohledem na zjištěné skutečnosti - mohly vzniknout oprávněné pochybnosti o nepodjatosti soudce Jiřího Přibáně ve vztahu k projednávané věci stěžovatele.

6. Soudce Jiří Přibáň uvedl, že nemá ke stěžovateli ani k řízení, v němž byla vydána napadená rozhodnutí, jakýkoli vztah. Argumentace stěžovatele vztahující se k odborné diskuzi, které se účastnil Jiří Přibáň i stěžovatel, dle Ústavního soudu není způsobilá vzbudit pochybnosti o nepodjatosti soudce zpravodaje. Zjištěné skutečnosti nelze vyhodnotit tak, že by mohly založit stav, který by znemožňoval nestranné rozhodování a byl by důvodem pro vyloučení soudce Jiřího Přibáně.

7. Protože I. senát Ústavního soudu neshledal v posuzované věci splnění podmínky uvedené v § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, rozhodl, že soudce Jiří Přibáň není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 970/26.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 6. května 2026 Dita Řepková v. r. předsedkyně senátu