III.ÚS 1/02
V PLATNOSTIÚstavní soud zastavil řízení o ústavní stížnosti, protože stěžovatel zemřel v průběhu řízení. Soud se opřel o § 63 zákona a § 107 odst. 5 o. s. ř., podle nichž je možné řízení zastavit, pokud jeho povaha neumožňuje pokračovat. Práva na spravedlivý proces a soudní ochranu jsou podle hmotného práva vázána na osobu stěžovatele a nepřecházejí na jeho nástupce. Proto bylo řízení zastaveno jako nezvladatelné.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 1. října 2002 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. B. G., CSc., zastoupeného JUDr. Vladimírem Janouškem, advokátem v Plzni, Pod Vinicemi 2, proti průtahům Okresního soudu Plzeň-město ve věci sp. zn. 23 C 536/91 a Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci sp. zn. 18 C 382/91, takto:
Výrok
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění
Ústavní stížností, podanou včas (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních podmínek ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zákona], brojil stěžovatel proti průtahům Okresního soudu Plzeň-město ve věci sp. zn. 23 C 536/91 a Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci sp. zn. 18 C 382/91 a porušování ústavně zaručeného práva uvedeného v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatel proto navrhl, aby Ústavní soud přijal nález, jímž se těmto soudům "přikazuje odstranit průtahy v uvedených řízeních, a aby v těchto věcech urychleně jednaly a rozhodly". Před vydáním rozhodnutí ve věci ústavní stížnosti stěžovatele sdělil jeho právní zástupce prostřednictvím faxového podání ze dne 2. května 2002, že stěžovatel dne 30. dubna 2002 zemřel. Tato skutečnost byla ověřena jak dotazem u příslušného matričního úřadu (č. l. 15), tak i úmrtním listem stěžovatele (č. l. 16). Podle § 63 zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení. Podle první věty § 107 odst. 5 o. s. ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Podle přesvědčení Ústavního soudu tvrzená práva (svobody), o něž v řízení jde, jsou svou povahou vázána toliko na osobu stěžovatele a rovněž jak předmět ústavní stížnosti, tak i samotná povaha řízení o ústavní stížnosti neumožňují pokračovat v řízení s procesními nástupci stěžovatele. V této souvislosti je na místě rovněž odkázat na ustálenou judikaturu Ústavního soudu (k tomu srov. např. usnesení ve věci I. ÚS 160/99 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 15., vydání 1., usn. č. 48, Praha 2000). Podle ní ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání pokračovat v řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o něž v řízení jde, jsou podle hmotného práva vázány na osobu účastníka a nepřecházejí na právního nástupce. Takovými právy jsou svou povahou ústavně zaručené právo na spravedlivý proces a ústavně zaručené právo na soudní ochranu. Z takto rozvedených důvodů bylo nutno řízení o ústavní stížnosti stěžovatele zastavit (§ 63 zákona, § 107 odst. 5 o. s. ř.).
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 1. října 2002 JUDr. Vlastimil Ševčík předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.