Ústavní soud · Usnesení

III.ÚS 1054/23

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-04-28 · odmítnuto pro neodstraněné vady · ECLI:CZ:US:2023:3.US.1054.23.1

  1. NS 26 Cdo 3232/2022
  2. ÚS III.ÚS 1054/23
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože podatel nebyl řádně zastoupen advokátem, což je podle zákona o Ústavním soudu povinnost při podání stížnosti. Soud uvedl, že stěžovatel byl již několikrát poučen o povinnosti zastoupení, a jeho opakované podání návrhů bez advokáta svědčí o tom, že je vědom povinností. Zákon o Ústavním soudu nevyžaduje opakované poučení, pokud je stěžovatel vědom požadavků. Rozhodnutí bylo vydáno mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Přemysla Chmelaře, proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2023, č. j. 26 Cdo 3232/2022-834, a č. j. 26 Cdo 3233/2022-836, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností podanou podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených usnesení Nejvyššího soudu s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a svobod zakotvených v Listině základních práv a svobod, Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Všeobecné deklaraci lidských práv. Napadenými usneseními byla zastavena dovolací řízení, vedená před Nejvyšším soudem. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem o Ústavním soudu. V posuzované věci přitom Ústavní soud shledal, že tomu tak není. Ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Podle § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v plné moci k zastupování podle § 29 a § 30 odst. 1 téhož zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem. Stěžovatel při podání ústavní stížnosti nebyl a ani nyní není řádně zastoupen advokátem na základě plné moci splňující náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu a ústavní stížnost nesplňuje ani další náležitosti stanovené v § 34 a § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud lustrací zjistil, že stěžovatel podal k Ústavnímu soudu již značné množství ústavních stížností, kdy nebyl od počátku řízení zastoupen advokátem. V těchto případech byl vyzýván k odstranění vad návrhu a poučen o nutnosti zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti s tím, že jinak bude jeho ústavní stížnost odmítnuta. Řada jeho ústavních stížností byla odmítnuta pro neodstranění vad z důvodu, že nebyl v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Ústavní soud má proto za to, že stěžovatel je již dostatečně poučen o tom, jaké náležitosti zákon pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Bylo proto v jeho vlastním zájmu, aby vady odstranil, resp. aby další jeho návrh již tyto vady neobsahoval. Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, stalo-li se tak v obdobných případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. Navíc, o vědomosti stěžovatele o nutnosti zastoupení advokátem svědčí i obsah odůvodnění jeho ústavní stížnosti. Na základě uvedených skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 28. dubna 2023 Vojtěch Šimíček v. r. soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (1)