III.ÚS 111/98
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost podanou proti rozhodnutí finančního úřadu, které zamítlo návrh na vyloučení pracovníka správce daně z daňové kontroly. Soud se opřel o § 26 odst. 2 zákona o správě daní, podle něhož je pracovník vyloučen, pokud se zúčastnil daňového řízení jiného stupně. Ústavní soud konstatoval, že účast na zahájení finanční revize a rozhodnutí o zahájení daňové kontroly neodpovídá tomuto požadavku. Vzhledem k tomu, že stížnost byla zjevně neopodstatněná, byl návrh na zahájení řízení zamítnut.
Rubrum
III. ÚS 111/98 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera a soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Vlastimila Ševčíka ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti M., zastoupené advokátem JUDr. J.K., proti rozhodnutí F.ú., čj. 3889/98/362030/5087, ze dne 14. 1. 1998, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
: Navrhovatelka prostřednictvím svého právního zástupce podala dne 12. 3. 1998 ústavní stížnost, která směřuje proti rozhodnutí F.ú., čj. 3889/98/362030/5087, ze dne 14. 1. 1998, jímž uvedený finanční úřad zamítl návrh na vyloučení pracovníka správce daně. Tímto rozhodnutím bylo podle názoru navrhovatelky porušeno její právo na spravedlivý proces, zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Ústavní stížnost byla podána včas. Z ústavní stížnosti navrhovatelky, z postoupených listinných materiálů a z vyjádření F.ú. (dále jen "finanční úřad") Ústavní soud zjistil, že u navrhovatelky byla FŘ prováděna finanční revize jejích vztahů ke státnímu rozpočtu podle zák. č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. Finanční revize byla zahájena dne 2. 9. 1997 a jejího zahájení se zúčastnili pracovníci FŘ, kteří byli pověřeni provedením revize, a ředitelka finančního úřadu ing. H. a vedoucí kontrolního oddělení finančního úřadu ing. S. Revizi samotnou pak prováděli výlučně pracovníci revizní skupiny FŘ, oprávnění provádět tuto revizi jak vyplývá z výše uvedeného zákona. S výsledky revize byla navrhovatelka seznámena dne 27. 11. 1997, tohoto seznámení se rovněž zúčastnily výše uvedené vedoucí pracovnice finančního úřadu jako zástupkyně správce daně a převzaly protokol o výsledku revize. Dále Ústavní soud zjistil, že dne 3. 12. 1997 rozhodl finanční úřad rozhodnutím, čj. FÚ/128303/97/362930/0584, o zahájení daňové kontroly podle § 16 a 21 zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Toto rozhodnutí vydala ing. L.S., jako vedoucí kontrolního oddělení finančního úřadu. V uvedeném rozhodnutí byl vymezen předmět daňové kontroly a určena pracovnice finančního úřadu O.R. pověřená koordinací daňové kontroly. Daňovou kontrolu samotnou pak prováděli pověření pracovníci finančního úřadu B.H. a J.Š. Navrhovatelka dne 8. 12. 1997 podala podle § 26 zák. č. 337/1992 Sb., návrh na vyloučení ing. M.H., ředitelky finančního úřadu, a ing. L.S., vedoucí kontrolního oddělení finančního úřadu, z daňové kontroly, která byla zahájena podle rozhodnutí finančního úřadu, čj. FÚ/128303/97/362930/0584, ze dne 3. 12. 1997. Podle názoru navrhovatelky byly obě uvedené vedoucí pracovnice účastny daňového řízení jiného stupně, a proto podle § 26 odst. 2 cit. zákona jsou z daňové kontroly vyloučeny. O návrhu na vyloučení ing. M.H., ředitelky finančního úřadu, rozhodlo FŘ rozhodnutím, čj. FŘ 7025/150/97, ze dne 8. 1. 1998 tak, že návrhu nevyhovělo. V odůvodnění svého rozhodnutí pak finanční ředitelství uvedlo, že šetřením bylo zjištěno, že ředitelka FÚ se provádění finanční revize neúčastnila. Její přítomnost při zahájení finanční revize vyplynula ze skutečnosti, že souběžně s finanční revizí může být rozhodnuto o zahájení daňové kontroly, přítomnost při projednání výsledku revize je pak dána tím, že tento výsledek může sloužit jako zjištění k zahájení daňového řízení či daňové kontroly. Vzhledem k tomu, že jiné námitky pro podjatost uvedeny nebyly, rozhodlo FŘ tak, jak je výše uvedeno. Návrh na vyloučení ing. L.S. byl postoupen F.ú., který ve věci rozhodl rozhodnutím, čj. 3889/98/3G2030/5087, ze dne 14. 1. 1998 tak, že podanému návrhu rovněž nevyhověl s odůvodněním, které bylo obdobné odůvodnění obsaženému v rozhodnutí finančního ředitelství. Proti rozhodnutí F.ú., čj. 3889/98/362030/5087, ze dne 14. 1. 1998, podala navrhovatelka ústavní stížnost. Navrhovatelka v ústavní stížnosti vycházela z toho, že ing. L.S., jako pracovník správce daně se zúčastnila revize a následně poté se zúčastnila daňové kontroly, což ji jednoznačně ve smyslu § 26 odst. 2 zák. č. 337/1992 Sb., vylučuje z daňového řízení. Dále navrhovatelka dovozovala, že pro vyloučení uvedené pracovnice správce daně je dán i důvod spočívající v její podjatosti vzhledem ke vztahu k předmětu obou řízení, které byly téměř identické. Podle názoru navrhovatelky je nutno shledat i podjatost pracovnice správce daně i pro její vztah k navrhovatelce - osoba zúčastněná jak na finanční revizi, tak i na daňové kontrole. Z právního hlediska, podle názoru navrhovatelky, by v případě účasti jednoho a téhož pracovníka územního finančního orgánu jak na provádění finanční revize, tak na provádění návazné a související daňové kontroly šlo jednak o porušení zákonnosti a současně i o porušení ústavnosti. Pokud finanční úřad nerespektoval výše uvedené skutečnosti a nevyhověl návrhu na vyloučení uvedené pracovnice správce daně, došlo, podle názoru navrhovatelky, k porušení jejího základního práva stanoveného v čl. 36 odst. 1 Listiny tím, že jí bylo znemožněno domáhat se svého práva u nestranného orgánu. Navrhovatelka proto žádala, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí finančního úřadu zrušil. K výzvě Ústavního soudu podal F.ú. vyjádření k návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti. Ve svém vyjádření finanční úřad uvedl, že podle jeho názoru není naplněno ust. § 26 odst. 2 zák. č. 337/1992 Sb., protože navrhovatelka zaměňuje účast ing. L.S. na zahájení revize a projednání výsledků revize s účastí na provádění revize. Při jednáních, kterých se uvedená pracovnice zúčastnila, nebyly učiněny žádné úkony, které by směřovaly k její aktivní účasti na provádění revize. Pokud se jedná o účast uvedené pracovnice na daňové kontrole, finanční úřad konstatoval, že tato pracovnice jako vedoucí kontrolního oddělení rozhodla o zahájení daňové kontroly, ustanovila dalšího pracovníka kontrolního oddělení koordinátorem při provádění daňové kontroly a dále byli určeni pracovního kontrolního oddělení finančního úřadu, kteří prováděli samotnou kontrolu. Ing. L.S. daňovou kontrolu sama neprováděla. Za této situace se finanční úřad domníval, že nelze dovozovat podjatost uvedené pracovnice vůči navrhovateli z důvodu její účasti na finanční revizi a daňové kontrole, protože nejsou naplněny podmínky podjatosti podle § 26 odst. 2 zák. č. 337/1992 Sb.. Stejně tak nejsou, podle názoru finančního úřadu naplněny podmínky stanovené v § 26 odst. 4 cit. zákona, protože navrhovatelka kromě údajné účasti na finanční revizi a daňové kontrole neuvedla žádné další skutečnosti, z nichž by mohlo být usuzováno na podjatost uvedené pracovnice. Finanční úřad dále uvedl, že podle jeho názoru nelze z ust. § 26 odst. 2 cit. zákona dovozovat, že pracovník správce daně nemůže být účasten na různých daňových řízeních, ale pouze to, že podle cit. ustanovení je vyloučena účast pracovníka správce daně na daňovém řízení v téže věci na jiném stupni daňové správy. Finanční úřad proto navrhl, aby Ústavní soud zamítl návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti. Ústavní soud přezkoumal, zda jsou splněny podmínky pro podání ústavní stížnosti, konstatoval, že proti napadenému rozhodnutí finančního úřadu není přípustné odvolání a současně, že toto rozhodnutí není ani přezkoumatelné soudem, a proto ho lze považovat za pravomocné rozhodnutí, proti němuž je možno podat ústavní stížnost. V souvislosti s projednávanou ústavní stížností Ústavní soud konstatoval, že nemá postavení odvolacího orgánu, který přezkoumává rozhodnutí orgánu nižšího stupně. Ústavní soud může přezkoumávat rozhodnutí správního orgánu pouze s ohledem na to, zda tímto rozhodnutím mohly být dotčeny základní práva a svobody chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. Z podané ústavní stížnosti i navrhovaných důkazů vyplývá, že navrhovatelka argumentuje stejnými skutečnostmi, kterých se již dovolávala v samotném návrhu na vyloučení označené pracovnice správce daně. Finanční úřad se v napadeném rozhodnutí s těmito skutečnostmi zabýval a své rozhodnutí také řádně odůvodnil. V postupu finančního úřadu Ústavní soud neshledal žádné pochybení, tento orgán jednal v rámci svých pravomocí, daných příslušnými právními předpisy, zejména zák. č. 337/1992 Sb. Ústavní soud nepřijal argumentaci navrhovatelky v tom, že účastí pracovnice správce daně na zahájení finanční revize podle zák. č. 531/1990 Sb., a na projednání jejích výsledků a rozhodnutími této pracovnice o zahájení daňové kontroly podle zák. č. 337/1992 Sb. byla naplněna podmínka § 26 odst. 2 zák. č. 337/1992 Sb., pro vyloučení této pracovnice. Podle cit. ustanovení je pracovník správce daně z daňového řízení vyloučen v případě, že se v téže věci zúčastnil daňového řízení jako pracovník správce daně jiného stupně. Účast na zahájení finanční revize a rozhodnutí o zahájení daňové kontroly však nelze v žádném případě považovat za účast na daňovém řízení v téže věci v jiném stupni. Na základě tohoto rozboru dospěl Ústavní soud k závěru, že podaná ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Vzhledem k výše uvedenému nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 7. července 1998 JUDr. Pavel Holländer předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.