III.ÚS 124/99
V PLATNOSTI- KS Ostrava 22 Ca 157/98
- ÚS III.ÚS 124/99
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatel neodstranil vady podání včas. Soud se opřel o § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Výzva k odstranění vad byla nesplněna, což znamená, že stížnost nemá být přijata. Soud rozhodl, že návrh na přezkoumání není přípustný.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Z. K., zastoupeného JUDr. J. B., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. ledna 1999, sp. zn. 22 Ca 157/98, mimo ústní jednání dne 22. 9. 1999 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností napadl stěžovatel usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. ledna 1999 (22 Ca 157/98-18), kterým bylo zastaveno řízení o návrhu na přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 12. 2. 1998 (FŘ 2054/130/1997) a tvrdil, že napadeným rozhodnutím bylo "porušeno jeho základní právo zaručené Listinou základních práv a svobod, konkrétně ustanovením čl. 36 odst. 1, 2". Porušení citovaného ústavně zaručeného základního práva stěžovatel spatřuje v tom, že Krajský soud v Ostravě nesprávně posoudil ustanovení § 55b zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, jako ustanovení procesní povahy a jako takového vyloučeného z přezkoumávání soudem podle § 244 a násl. o. s. ř. Vzhledem k tomu, že návrh na zahájení řízení neměl náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (§ 31 odst. 1, § 34), vyzval Ústavní soud dne 30. 4. 1999 právního zástupce stěžovatele k odstranění vad v podání s poučením o následcích plynoucích z ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) cit. zákona v případě neodstranění vytýkaných vad ve stanovené lhůtě. Na základě této výzvy Ústavnímu soudu právní zástupce stěžovatele doručil dne 11. 5. 1999 listinu označenou jako "plná moc" s datem 1. března 1999, která však vykazovala stejné vady jako předchozí plná moc doručená Ústavnímu soudu spolu s ústavní stížností dne 9. 3. 1999 a obsahovala opětovně nepřípustnou substituční doložku pro zastoupení v řízení před Ústavním soudem (§ 31 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k tomu, že stěžovatel neodstranil vady návrhu, které mu byly vytčeny ve stanovené lhůtě, nezbylo než rozhodnout, jak ve výroku tohoto usnesení je uvedeno [§ 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V Brně dne 22. září 1999
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.